Kufříky

Na RC Manii vzniklo téma Fotky vaších RC Kufříků :-). Přidám i své kufříky.

Vlevo kufřík na vysílačku, klešťový ampérmetr, anemometr, JeTiBox a ProgBox. Vpravo kufřík s nářadím, nabíječkami a lepidly. Oba kufříky koupeny v OBI jako 2 v 1.

Detail kufru s vysílačkou.

Kufr s nabíječkami a nářadím. Nářadí tam je trvale a tak co po vybavení kufříku chybělo, muselo se dokoupit.

Plechový kufřík z Bauhausu. Opět za pár korun. Když nelítám, tak slouží k uložení LiPol akumulátorů jako ochrana před případným vzplanutím. Aby to nechrastilo, jsou stěny obloženy Colorplastem ...

... a nejčastější použití tohoto kufříku. Do jedné ruky vezmu dva a někdy i tři modely, do druhé kufr a jdu létat kousek za barák. Horní 2 kufry tak používám jen při celodenních výletech na letiště a těch je poslední dobou poskrovnu. Takže spíše zabírají místo než by sloužily.

Jak nabíjím více Lipolek najednou

Přidám malý tip, jak nabíjet více sad akumulátorů najednou.

Při použití nabíječek jako je např. iCharger je možné nabíjet více sad akumulátorů najednou. Já osobně takto nabíjím najednou 3 dvoučlánky a dva tříčlánky. Princip je jednoduchý. Spojit je do série. Většina podobných fíglů má ale nějaké to ALE. Zde není výjimka.

V tomto případě, je třeba bezpodmínečně nutné je skutečně spojit do série a ne jen "za sebou". Znamená to dodržet správnou polaritu spojovaných sad vzhledem k zapojení balanční destičky. V případě iCharger to představuje spojovat plus (+) u první sady zprava s mínus (-) prostřední sady a (+) prostřední sady s (-) levé sady. Vznikne z toho takové menší vrabčí hnízdo, které je vidět na přiložených fotografiích, ale funguje to.

 

Na druhé fotce je vidět, že je takto možné nabít i nestejně vybité sady. V tomto případě měla první sada hned po připojení k nabíječce 4,05V jak důsledek předchozího termického letu s jediným nastoupáním.

POZOR!

Pokud se akumulátory pokusíte spojit opačně, tedy silový (-) z první sady zprava se silovým  (+) druhé sady, tak jsou bezpečně  zaručeny světelné, zvukové i kouřové efekty!

Ještě vysvětlím proč výše píšu do série a "za sebou" v uvozovkách. Sériově je u iCharger možné baterky při použití balančních konektorů zapojit 2 směry:
a) Správným, kdy zapojím při připojeném balančním konektoru silový plus (+) z první se silovým mínus (-) druhé. Správným proto, že na balanční destičce je úplně vpravo mínus.
b) Chybným, kdy zapojím silový mínus (-) z první baterky se silovým plus (+) z druhé. Tím dostanu celkem logicky baterku přes balanční konektory do zkratu, který způsobí uvedené světelné, zvukové i kouřové efekty.
Silové vodiče budou do série zapojené v obou případech, ale použitím balančních konektorů jsou baterky zapojené do série žádoucím způsobem jen v prvním případě. Ve druhém jsou zapojené v sérii přes balanční konektory přímo do zkratu. A to skoro jistě není žádoucí. 

Aby se  tyto efekty nekonaly, tak mám (jak je vidět i na fotce) trvale u nabíječky tahák. Stejný tahák pro nabíjení na poli mám nakreslený permanentním fixem i na spodní straně iCharger.

Pro iCharger existuje doporučení, jak připojovat akumulátory. Není od věci si ho zopakovat.

1) Zapnout nabíječku
2) Připojit balanční konektory.
3) Připojit k nabíjenému akumulátoru silové přívody a to jako první (+) pól  a jako druhý (-) pól. Při tomto pořadí nedochází k jiskření.
4) Zahájit nabíjení.
Při odpojování, po ukončení nabíjení,  se doporučuje postupovat opačně. Nedodržení uvedeného postupu může u iCharger vést i k poškození balanční destičky, v horším případě i samotné nabíječky!

Abych netahal balanční konektory za tenké kablíky, používám k vytahování konektorů svorky (krokodýly)  pro připojení napájecích kabelů nabíječky na olověný akumulátor.

Ještě poznámka na závěr.
Pozor na pořadí zasouvání balančních konektorů do patic na balanční destičce. Stalo se mi, že jsem je připojil v pořadí 1-3-2. Naštěstí to akumulátory i nabíječka přežily ve zdraví.

Nabíječka iCharger 1010B+

Před časem jsem si pořídil nabíječku iCharger 1010B+ 300W a k ní spínaný regulovaný zdroj PIHERNZ, 9-15V 30/35A. Koupeno od firmy Elix, která již zdroje nedodává proto odkaz na jiného prodejce.

Spolu to vypadá nějak takto:


Co, k této sestavě napsat? Snad jen to, že funguje.

Problém ale tak trošku nastal s manuálem v angličtině. I když je psán poměrně jednoduchou angličtinou, tak vzhledem k tomu, že už více jak 20 let je má znalost angličtiny stále na konstantní úrovni 3. ročníku jazykovky, nezbylo než si manuál přeložit.

Kupodivu se tak dozvěděl i pár věcí, o kterých jsem neměl ani šajnu. Vzhledem k tomu, že podobně postižených může být víc, dávám překlad pro nekomerční použití k dispozici. Zdůrazňuji nekomerční.
Odkazy ke stažení:
- překlad verze 1.2
- překlad verze 1.2 doplněný o dodatky z verze 1.6


Ať slouží.

Možný problém při provozu FMA Cellpro

Drobné upozornění pro majitele FMA Cellpro.

I stala se mi takováto věc. U akumulátorů mám mínus pól samce a plus samici. Když jsem nechtěně při nabíjení zavadil o nabíječku, tak nezaizolovaný mínus pól brnknul o desku s konektory, kde je místo pro 5S konektor:


Konaly se zvukové, světelné i čichové efekty. Naštěstí to vypadá, že Cellpro to přežila a já hned letěl do dílny vyrobit chráničky na vývody z aku.


Takže přátelé, pozor na to.

Podle informací od jiných uživatelů tento zkrat může vést k poškození elektroniky nabíječky.

Jak vytvořit rozumně vypadající graf nabíjení z Cellpro 4s

Program dodaný k Cellpro 4s vytváří něco, co se grafu z nabíjení jen velmi vzdáleně podobá a je to v podstatě nepoužitelné.
Já si grafy vytvářím z vyexportovaných dat (obvykle jsou v souboru "C:\Charger Data.TXT" prostřednictvím tabulkového procesoru Excel.

Většina modelářů s tímto programem umí dobře pracovat, ale někteří možná ne. Takže zde je návod krok za krokem.

Příprava programu

1) Připojte nabíječku přes COM port k počítači a spusťte program Charger 4S. Jak program zprovoznit, je popsáno u Miriho.

2) Před zahájením nabíjení klikněte v programu Charger 4S na menu File a tam na položku Delete C:\Charger Data.TXT. Tím se vytvoří po zahájení nabíjení nový log, tedy soubor s údaji z nabíjení.

3) Zahajte nabíjení a přesvědčte se, zda program Charger 4S zobrazuje rozumné hodnoty.

4) Po ukončení nabíjení můžete nabíječku vypnout a stejně tak můžete vypnout program Charger 4S.

Úprava dat

5) Spusťte program Excel a v menu Soubor - Otevřít vyberte v zobrazeném dialogu dole v Soubory typu: řádek "Textové soubory (*.prn, *.txt, *.csv). Text tohoto řádku se může mírně lišit, záleží na verzi programu Excel, kterou máte.

6) Ve stejném dialogu vyberte v řádku Oblast hledání disk c:

a dále klikněte na soubor Charger Data.TXT a pak na tlačítko otevřít



7) V dalším dialogu vyberte Oddělovač

Klikněte na Další a zde nechejte zaškrtnutý pouze středník a můžete hned kliknout na tlačítko Dokončit


8) Data jsou naimportované. Najeďte myší nad záhlaví sloupce B (šipka je tam domalovaná), kurzor myši se změní na šipku a stiskněte levé tlačítko myši a držte ho. Se stlačeným tlačítkem přemístěte kurzor myši na záhlaví sloupce E

a vyberte v menu volbu Úpravy a tam Odstranit. Původní obsah sloupců zmizí, ale zůstanou vybrané sloupce. Pro zrušení tohoto výběru stačí kliknou myší do libovolné buňky.

9) Stejným způsobem nově označte a pak odstraňte sloupce sloupce E až H a v dalším kroku opět označit a pak odstranit sloupce F až M a dostanete tento výsledek:


10) U obrázku u bodu 9) je označena buňka B1. Klikněte na ni kurzorem myši a políčko se zabarví tak, jak je vidět na obrázku..

11) V menu vyberte volbu Vložit a tam Sloupec.

12) Do políčka B1 napište text "čas" (bez uvozovek) a stiskněte klávesu Enter. Kurzor Excelu přeskočí na políčko B2. Pokud ne, tak tam klikněte levým tlačítkem myši. Dostanete toto zobrazení.


Důležitá poznámka:Pro správnou funkci je potřeba, aby v buňce F2 pod textem AmpHoursIN byla 0. To, co je vidět na obrázcích u bodu 9) a 12), to je špatně, v Buňce F2 měla být ta zakroužkovaný nula, ale je o řádek níže.

Pokud data vypadají jak na tomto obrázku, klikněte kurzorem myši na 2 úplně vlevo, tím řádek zmodrá

a zvolte menu Úpravy - Odstranit. Toto je žádoucí stav:

Pokud jste museli tento jeden nebo více řádků odstranit, vraťte se k bodu 10) a pokračujte dále.

13) Do buňky B2 napište tento text (bez uvozovek) "=A3-$A$2" a stiskněte Enter

14) Klikněte znovu na buňku B2. Dejte kurzor myši nad její pravý dolní roh. Kurzor myši se změní na křížek.


15) Stiskněte levé tlačítko myši a táhněte myší pomalu dolů až k poslednímu řádku s načtenými daty. A tím máme vloženou časovou stopu.

Všimněte si, že doplněné časy končí na řádku 228, protože ten jako poslední obsahuje smysluplná data.

16) Klikněte do buňky G1 na napište tam text "Proud" (bez uvozovek).

17) Do buňky G2 napište text "=(F3-F2)*360" (bez uvozovek). Toto je výsledek.


18) Vzorec roztáhněte až do posledního smysluplného řádku, způsobem popsaným v bodech 14) a 15)

Všimněte si opět, do které buňky jako poslední byl vzorec nakopírován.

Vytvoření grafu

19) Klikněte na poslední smysluplnou buňku, v našem případě G228. To je ta, kam až jste natáhli poslední vzorec. V našem případě je v ní nula.

20) Stiskněte levé tlačítko myši, přidržte ho a přetáhněte kurzor myši do levého horního rohu Excelu a kurzor myši pak pusťte nad buňkou B2. Toto je výsledek.


21) V menu vyberte volbu Vložit - Graf a v dialogu vyberte to, co je na obrázku.


22) Klikněte 3 x na tlačítko Další a počtvrté vyberte v dialogu Volbu Jako nový list a klikněte na tlačítko Dokončit. A graf je hotov.

Jak ale můžete vidět, průběhy napětí na jednotlivých článcích jsou docela zhuštěné a tím méně přehledné. Tento problém můžeme vyřešit posunutím počátku os.

23) Klikněte pravým tlačítkem myši někde na fialovou čáru, znázorňující průběh proudu a vyberte místní nabídku Formát datové řady ..., tam klikněte na záložku Osa, vyberte Na vedlejší ose a klikněte OK.

Stejný postup zvolte u čáry AmpHoursIN, znázorňující dodanou kapacitu.

24) Aby graf trošku vypadal (viz dovětek u bodu 22), můžeme posunout osy. Klikněte pravým tlačítkem myši nad levou svislou osou, například v našem případě např. na číslo 3,5. Zobrazí se vám místní nabídka a tam vyberte Formát osy ... a v dalším klikněte na záložku Měřítko. Vzhledem k tomu, že nabíjení začalo při cca 3,7V na článek a bylo ukončeno při 4,2V můžete zvolit tyto mezní hodnoty a potvrdit tlačítkem OK.


25) Pokud vám vadí, že oba průběhy, které byly přenesené na vedlejší osu (tj. osa vpravo) mají křížky s vynesenými hodnotami, můžete graf vyčistit klepnutím pravým tlačítkem myši na čáru a vybráním volby Typ grafu .. z místní nabídky a v zobrazeném dialogu vybrat graf bez značek.


26) A máme hotovo a už zbývá jen graf uložit.


27) Vyberte menu Soubor - Uložit jako ... a tam dole vyberte Sešit Microsoft Office Excel (*.xls) a zadejte název grafu a klikněte na tlačítko Uložit.



HOTOVO - teď už skutečně. Postup se může zdát složitý, ale potřetí už to člověk dělá automaticky a nepřemýšlí nad tím.

Když jsem začal tento postu krok za krokem psát, netušil jsem, že bude tak dlouhý. :-) Snad ale někomu, kdo není s tabulkovým kalkulátorem Excel seznámen, pomůže.

Skříňka na FMA Cellpro 4s

Před nějakou dobou jsem si pořídil inteligentní nabíječ LiPol a LiFe akumulátorů od fy FMA Cellpro 4s viz Nabíječky. Funguje jak má, ale na diskuzi mojehobby.cz se několik lidí přiznalo, že neopatrnou manipulací nabíječku zkratovali. No, podíváme-li se na konstrukci, tak se není moc co divit - viz obrázek.

Jako reakci na tyto zkraty uvedl Palo LISHAK jeho řešení, které se mi líbilo. Měl jsem doma starou, už několikkrát použitou různě proděrovanou krabičku potřebných rozměrů a tak jsem nabíječku do ní zastavěl také já. Níže je pár fotek.

K nim pár poznámek:

• Pokud bych to dělal znovu, jako že nebudu, tak bych díru pro panel vyřezal v krabičce podle rozměrů sloupků a panel bych nechal nad víkem krabičky. Panel by tak bylo možné jednodušeji přilepit ke krabičce oboustrannou lepící páskou a nemusel by se zevnitř lepit opěrný lem, který je trošku vidět na poslední fotce. Je to zbytečně pracné.
• Na dně krabičky jsou přilepené 2 hranolky z EPP, které zabraňují, aby se nabíječka nehýbala.
• Adaptér s konektory je k panelu přilepen oboustrannou lepící páskou a nikde tak nezaclání, ani se neztratí.
• Aby bylo dostupné tlačítko Mode, tak je prodloužené nádstavcem vyrobeným ze starého štětce. Byl odřezán potřebný kousek, zespodu byla vyvrtaná díra pro nasazení na originální tlačítko a pohyb je vymezen naraženou podložkou. Jakákoliv pružina není třeba.
  

Kombajn pro nabíjení Li-xxx (Zajíc)

Pro nabíjení akumulátorů Li-xxx používám MZ nabíječky a omezovače. Při nabíjení se mi zdroj, nabíječ i omezovač vždy jen tak různě válely po stole spolu se změti drátů. Jak každý ví, tento “systém” vede dříve nebo později k průšvihu.
Vím, že se říká, že pořádek je pro blbce a inteligent zvládne i chaos ale když mi zaměstnavatel určil čerpání dovolené, tak proč při ní nevyužít pro udělání pořádku i některé věci ze šrotu. Odtud se ke mně před časem dostal obal na magnetopáskovou jednotku. Stejně tak se ze šrotu ke mně dostaly 2 zdroje z vyřazených notebooků. No a na uvedených fotografiích je výsledek.

Konstrukce kompletu -
vzadu jsou 2 zdroje pro notebook,
vpředu nabíječky a omezovače. Ty potenciometry mění otáčky ventilátorů. Poprvé jsem Li-Pol raději nabíjel venku.
Zveřejněné fotografie i videa hořících aut jsou dostatečným varováním

Na plechovém dne obalu je přilepen obdélník novoduru a jednotlivé součásti jsou k němu lepeny buď oboustrannou lepící páskou nebo tavným lepidlem.

Aktualizováno: (23.9.2006)


Dostal jsem dotaz jak mám vše nastaveno, takže se to pokusím popsat.

Omezovače mám nastaveny všechny na 4,15V. Nastavoval jsem je tak, že jsem do série s 6článkem NiCd zapojil půl watový odpor 470 ohm a připojil na svorky omezovače. Trimem jsem nastavil požadovaných 4,15V na každém výstupu omezovače. Měřeno multimetrem UNI-T UT70B přímo na svorkách ve kterých byl připojen akumulátor s odporem.

Tímto způsobem jsem nastavil všechny omezovače. Pak jsem s omezovači bez zátěže nastavil výstupní napětí obou nabíječek na napětí, kdy LED diody omezovačů začaly právě poblikávat. Chce to buď cit v ruce nebo několik krát opakovat, ale jde to poměrně přesně nastavit. Není od věci toto nastavování dělat v šeru. Pak je i mírné rozsvícení diod na omezovačích dobře vidět.

Nabíjení ukončuji, když trvale svítí všechny diody na omezovači.

Proč 4,15V? Proto, že praktickými zkouškami jiných uživatelů bylo ověřeno, že nastavením nižšího mezního napětí než 4,2V se zvyšuje životnost akumulátorů při minimálním úbytku kapacity.

Spínaný síťový zdroj Graupner 13,8V 20A

S tímto spínaným zdrojem v testu RC Revue zkoušeli bodově svařovat. Vydržel a tak jsem si ho pořídil i já.

No za 1600 peněz, no nekupte to. ;-)


Pozn. zdroj bohužel nevydržel spojení se spínaným regulátorem fy BEL pro regulaci proudu na řezání polystyrénu. Viz samostatný článek.

Formovadlo - zdroj konstantního proudu pro formování akumulátorů

Na diskuzi Mojehobby se opakovaně mluvilo o potřebě formovat akumulátory před jejich prvním použitím. Více na toto téma se můžete dozvědět v článku O akumulátorech a péči o ně.

 

Když po nějaké době na diskuzi MH erektus představil své formovadlo a byl ochoten mi vše dodat formou stavebnice, tak bylo rozhodnuto.
Ale ouha. Pájku jsem neměl v ruce více jak 10 let. Zvládnu to? S menšími obtížemi ano. Vrtat tu spoustu dírek tak, abych se strefil, byl pro výkon na mezi mých možností. Vzít lupu, nasměrovat vrták, odložit lupu, vrtat a tak pořád dokola.

Formovadlo naštěstí fungovalo na první zapojení a tak mám nové články čím formovat.

O akumulátorech a péči o ně.

… aneb “Paměťový efekt a pár dalších informací k péči o akumulátory”.

Dovolím si uvést takový malý výlet do oblasti akumulátorů. Dále uvedené informace jsem za své několikaleté praxe člověka, který se zabývá výhradně elektrolety, tedy modely poháněnými elektromotory, tak různě posbíral v diskusích a podpořil vlastní zkušeností s jejich provozem. Myslím si, že by mohly pár lidem pomoct se v této oblasti orientovat. Takže začínáme.

Paměťový efekt akumulátorů - blud nebo oprávněná obava?

Ani jedno, ani druhé. To, co je obvykle v diskusích považováno za paměťový efekt, s tím, co bylo jako paměťový efekt skutečně popsáno, moc společného nemá a paměťovým efektem není (hrozná to věta). Proč? To se dozvíte, když si najdete čas a pokusíte se tento poměrně dlouhý článek přečíst.

Co by to mělo podle často uváděných popisů být?

Když budeme akumulátor nabíjet tak, že ho nabijeme, pak vybijeme jen z části, pak opět dobijeme a opět jen z části vybijeme, tak by se časem měla snížit kapacita těchto akumulátorů, protože si ZAPAMATUJÍ dolní mez, na kterou byly obvykle nabíjeny a celková využitelná kapacita akumulátoru tak bude jen od této meze do maxima. Přitom podle často uváděných popisů není ani tak důležité jestli se akumulátor vybíjí pořád na stejnou úroveň, ale je důležité, že se před nabitím úplně nevybil. A celý problém se tak zúží pouze na doporučení vybít akumulátor před jeho dalším nabitím.

Co to tedy ve skutečnosti paměťovým efektem je?

Paměťový efekt provázený úbytkem kapacity akumulátorů byl pozorován v NASA u družic při přesně daném opakujícím se režimu nabíjení a vybíjení na stále stejnou úroveň. Tento úbytek, který se projevoval tím, že napětí na akumulátoru po nabití poměrně rychle kleslo na úroveň, ve které bylo při posledním zastínění a na tomto napětí se pak udrželo. Popsaný jev vznikl vlivem opakovaného a pravidelného směrování družice vůči slunci a byl poměrně snadno odstranitelný opakovaným vybitím článků na minimální úroveň danou výrobcem. Tedy nebyla to trvalá a nevratná změna daná výraznou změnou chemické struktury článku.



Proč to, co je za paměťový efekt považováno, paměťovým efektem není?

To, co se za paměťový efekt často považuje (v podstatě to je také úbytek kapacity článku) je změna chemické struktury článku, které lze předejít (nebo ji výrazně omezit) pouze zacházením s akumulátory tak, jak je doporučováno výrobci. Tedy pracovat s články v rozmezí proudů a napětí, pro které jsou určeny, a to jak při nabíjení, tak i při vybíjení. Je přitom samozřejmé, že i u takto provozovaného článku časem k jeho poškození a tedy úbytku kapacity také dojde, ale v úplně jiném časovém horizontu. Obecně lze říct, že článkům nejvíce škodí přebíjení a vybíjení proudy nad mez stanovenou výrobcem a také tzv. přepólování článku, ke kterému dochází u vícečlánkových sad akumulátorů při jejich hlubokém vybití při vysokých vybíjecích proudech. V rozšířeném významu lze říct, že jim škodí, když jsou provozovány, protože k úbytku kapacity dojde nakonec vždy. Tuto poslední větu ale prosím berte pouze jako pokus o drobný žertík, protože pokud akumulátor neprovozujeme, tak ho přece vůbec nemusíme kupovat, že?

V diskusích popisovaný efekt vzniká nesprávným nabíjením a také tím, že se mu skutečně (tedy úbytku kapacity) dá částečně zamezit nepřebíjením a vybíjením sady proudy, při kterých je možné ještě akumulátory udržet po ukončení vybíjení v ruce. Tedy provozováním akumulátoru podle doporučení výrobce nebo blízko němu. Podstatné na tomto sdělení je, že to, co se často pokládá za paměťový efekt je působení více vlivů, které mají za následek v podstatě nevratnou změnu chemické struktury článků a ve výsledku úbytek jejich kapacity, a ne pouze vliv neúplného vybíjení a pak dobíjení.

V dalších odstavcích se proto pokusím nastínit to, co akumulátorům, a to zejména NiCd, skutečně škodí. Jak pak dále zjistíte, většinou jim nejvíce škodí sám uživatel. Dále používám označení např. 1C. Písmeno C zde představuje kapacitu článku, a když mám například článek o kapacitě 2400 mAh, pak “nabíjení proudem 1C” znamená nabíjení proudem 2400 mA (2,4 A) a 0,1C proudem 0,24 A.

Takže co akumulátorům (NiCd) škodí konkrétně:

1. Přebíjení vysokým proudem. V případě, že je akumulátor přebíjen, tak se rychle zvyšuje teplota článku a článek se nadměrně zahřívá a tím dochází k vývinu plynů uvnitř článku. Pokud je vývin plynů v přijatelném množství, tak se po ukončení plyny opět vstřebají do elektrolytu. Pokud je vývoj plynů nadměrný zafunguje přetlaková pojistka a plyny uniknou. Výsledkem pak je to, že elektrolyt v článku je ochuzen o některé chemické prvky a tím se také sníží kapacita článku. Zde je ale potřeba dodat, že pro různé typy akumulátorů se míra proudu, který se považuje za vysoký liší. Obecně se ale za vysoké nabíjecí proudy považují proudy nad 1C.


2. Dlouhodobé přebíjení malým proudem. Toto se projevuje v případě, že je nenecháváme dlouho tzv. ?ležet v nabíječce? na udržovacím proudu. Při tom dochází k tomu, že se trvale uvolňují plyny (i když ve vstřebatelném množství) a jedním z uvolňovaných plynů je také kyslík. Kyslík však má v tomto případě neblahý vliv na kvalitu separátoru v akumulátoru, který narušuje. No a když je separátor porušen dochází pak v akumulátoru k vyššímu samovybíjení.


3. K přepólování článku dochází zejména u vícečlánkových sad ? čím víc článků, tím vyšší riziko přepólování. A teď, proč k tomu dochází. Vezměme si například 10článkovou sadu akumulátorů stejného typu, kde 9 článků je stejně kvalitních a jeden poněkud horší s už sníženou kapacitou. Pokud by byly všechny články stejně kvalitní, tak budou všechny vybíjeny současně a na stejnou úroveň. V případě, že je jeden nebo více článků slabších, tak se tyto slabší články vybíjejí rychleji než okolní a postupně narůstá jejich teplota. U teplejšího (horkého) článku dochází k chemickým procesům blízkých tomu, co bylo popsáno u přebíjení. Vybíjení uvažované 10článkové sady až na dno, např. na 9 V, povede k tomu, že zatímco 9 článků bude mít 1 V, tak desátý (slabší) bude mít 0 V. Pokračováním vybíjení této sady pak může dojít až k přepólování slabšího článku, tzn., že slabší článek změní polaritu a začne být nabíjen zbývajícími dobrými články v opačném směru. Uváděný jev vzniká resp. může vzniknout pouze při vybíjení vysokými proudy. Při vybíjení akumulátoru proudem do 0,1C k přepólování nedochází.
   
   Výsledkem je to, že uvnitř takového článku se začnou vytvářet vodivé spoje, kterým se říká dendrity a které způsobují vnitřní zkrat článku. Tyto spoje jsou už bohužel nevratné. Po opětovném nabití článku se správnou polaritou se u takového článku zvýší samovybíjení a začne tak nevratný proces, který vede postupně až k úplnému zničení článku. To se projevuje tím, že takový článek se po nabití a zatížení dříve vybije. Důvodem je právě vnitřní zkrat článku. Tento jev se může časem projevit i u sad, kde jsou všechny články zpočátku stejně kvalitní. Proč? Protože když budeme sadu zatěžovat až ke spodní hranici vybití, tak se bude sada více zahřívat. A protože články, které jsou uprostřed sady jsou hůře chlazené, tak se více zahřívají a dochází k jejich poškození. Proto je dobré si uvědomit, že pokud nechceme podporovat výrobce akumulátorů je lepší mít více sad akumulátorů a nevybíjet sadu až na dno. Raději ji dříve vyměnit.

Co z toho plyne za poučení?

Akumulátory NiCd není z principu potřeba před nabíjením vybíjet. Tato silná věta může na někoho působit protismyslně proti tomu, co zatím o NiCd akumulátorech slyšel. Důvodem pro doporučované vybití před nabíjením může být u některých nabíječek to, že je u nich nastavena pouze doba nabíjení a ta se přece jen lépe počítá pro vybitý článek.

Dalším důvodem pro vybíjení (tentokrát už reálným) může být tzv. srovnání článků v sadě. To ale předpokládá vyvedení vývodů z každého článku, aby mohl být každý článek vybit na 0,8 V, například přípravkem uvedeným na stránce Petra Sysaly http://www.sysala.cz/Elektro/Disch/disch.htm.

U akumulátorů, které jsou používány jako pohonné (typicky nabíjené nad 1C a vybíjené i nad 20C) tato věta platí také. Tzn., tím, že se akumulátor před nabitím nevybije, tím nevznikne paměťový efekt a akumulátoru pouze dobití neuškodí. Ale je tady jedno ?ale?. Pohonný akumulátor, který je před nabíjením vybitý a je před použitím čerstvě nabitý (tzn. ještě teplý), má měřitelně nižší vnitřní odpor a tedy při stejném odebíraném proudu je na článku vyšší napětí a článek je tedy schopen dodat vyšší výkon.

K uvedenému lze ještě dodat, že pokud to není nezbytně nutné (jako je tomu třeba u pohonných akumulátorů), tak je hloupost akumulátory před nabíjeném vybíjet a tím zbytečně zatěžovat naše spoluobčany v oblastech s vyšším výskytem elektráren. Je potřeba si uvědomit, že každý cyklus navíc snižuje životnost akumulátorů a také to, že většina chytřejších nabíječek má automatiku, která umí včas nabíjení zastavit. Předchozí věta platí zejména pro akumulátory používané ve vysílačích a v modelech jako přijímačové a také pro akumulátory používané u digitálních fotoaparátů.

Formování akumulátorů

Nový nenabitý NiCd akumulátor je schopný vydržet poměrně dlouhou dobu skladování. Prvním nabitím začíná akumulátor fungovat a začíná se počítat jeho životnost. Formování článku slouží k nastavení meze odkud, kam se má článek vybíjet a nabíjet. Výsledkem správně naformovaného článku je vyšší kapacita, kterou je schopen odevzdat oproti novému článku.

Jak se nový akumulátor formuje?

Ideální je konstantní proud 0,1C (ne pulzní, který používají některé nabíječky !), jak pro nabíjení, tak pro vybíjení. Nabíjí se po dobu cca 14 hodin. Proč 14 hodin, když 1C = 10 x 0,1C? Je to proto, že jednak vznikají při nabíjení ztráty v samotném akumulátoru (ne všechna dodaná energie se změní v chemickou), ale také proto, že i přívodní vodiče a konektory představují určitý ohmický odpor a ztráty vznikají tedy i na vodičích. Čtrnáctihodinové nabíjení proudem 0,1C je dlouhodobě vysledovaným kompromisem. Maximální doba není kritická, ale neměla by přesáhnout 16 hodin, protože pak už se začíná uplatňovat jev popsaný výše, tj. dlouhodobé přebíjení malým proudem, a akumulátoru bychom spíše ublížili, než pomohli. Po ukončení nabíjení necháme sadu vybíjet proudem 0,1C na 0,85 - 0,9V/článek a po ukončení vybíjení ji necháme opět HNED nabít stejným proudem. Tyto cykly je potřeba opakovat dokud roste kapacita sady zjištěná při jejím vybíjení. Obvykle je počet těchto cyklů okolo třech. Je to sice dlouhodobá záležitost, ale vyplatí se tím, že se odstraní ?lenost? nových akumulátorů.

Někdy se za formování považuje to, co nazýváme cyklováním akumulátorů. Cyklování je ale postup, kdy sadu opakovaně na nabíječce nabíjíme a vybíjíme proudem 1C. Provádí se v případě dlouhodobě uložené sady. Pro formování akumulátorů můžeme s úspěchem použít Formovadlo.

Pár dalších postřehů na téma akumulátory a jejich životnost.

Tím, co může svádět k přičítání úbytku kapacity k paměťovému efektu, je také možnost úbytek kapacity u takto poškozeného článku částečně odstranit.

• Tuto většinou nevratnou změnu lze s větším či menším úspěchem (spíše menším) eliminovat vybitím článku až na 0,8V např. už zmíněným přípravkem Petra Sysaly http://www.sysala.cz/Elektro/Disch/disch.htm a novým formováním (ne formátováním - formátuje se např. disk počítače). Po naformování článku (třeba i opakovaném) pak tzv. dát článku cca tři plné cykly (např. u pohonných akumulátorů 2C vybít a 1C nabít) a problém by mohl být odstraněn. To ?mohl být? je poměrně významné. Podotýkám, že uvedený postup bývá úspěšný u NiCD akumulátorů a je v podstatě neúspěšný u NiMH.


• Dalším způsobem, jak články s dendrity ?oživit? je výboj kondenzátoru o vysoké kapacitě a na napětí min 50V. Tím, že se nabitý kondenzátor přiloží k vadnému článku, dojde k el. výboji a vodivé dendrity mohou být přerušeny protože se výbojem mohou odpařit. To mohou je podstatné. Opět platí to co bylo sděleno výše - ne vždy vede tato cesta k úspěchu. Dosti často se takto ?opravený? článek nějakou dobu chová rozumně, ale pak se opět zvýší samovybíjení. Je otázkou jestli má takováto ?oprava? vůbec smysl. Mi připadá jako vhodnější zamezit tomu, aby k poškození článku vůbec došlo. To i z toho důvodu, že takto poškozenou sadu je potřeba rozebrat, článek se pokusit výbojem opravit, pak jednotlivé články znovu naformovat a znovu sadu sletovat. Nevím jak Vám, ale mi to přijde jako mnoho práce s předem nezaručeným výsledkem.

To, že se pohonné akumulátory běžně nabíjejí proudem 5C a více neznamená, ani že je to špatně ani že je to dobře. Těmito proudy nabíjený akumulátor má vždy sníženou životnost proti akumulátoru nabíjenému podle doporučení výrobce a je ve výsledku pouze vědomou daní za vyžadovaný provoz při vyšších proudech. Proč se ale vůbec proudem okolo 5C nabíjí? Je to proto, že podle dlouhodobě získaných zkušeností platí pravidlo, že pro optimální provoz akumulátorů je potřeba akumulátor nabíjet proudem, který je zhruba desetinou proudu vybíjeného. A v době, kdy není až tak úplně neobvyklý odběr i 70A, je pak potřeba takovýto akumulátor nabíjet proudem okolo 7A aby byl schopen požadovaných 70A dlouhodobě dát. To, že je potřeba takto vybíjený akumulátor vytahovat z modelu většinou v rukavicích a že životnost takto provozovaného akumulátoru je pouze zlomkem životnosti uváděné výrobcem je vcelku jasné. A že paměťový efekt na výrazně zkrácenou životnost nemá vliv asi také.

U akumulátorů používaných jako pohonné (a tedy nabíjených proudy nad 1C a vybíjených proudy i nad 20C) se doporučuje při požadavku na vyšší dodaný výkon z akumulátorů akumulátory před použití vybít a čerstvě nabít. Důvodem pro toto doporučení je měřitelně nižší vnitřní odpor při takovémto postupu. Akumulátor je tedy schopen dodat vyšší výkon oproti akumulátoru, který se nechá tzv. odležet. Doporučuje se akumulátor použít do 10 minut po ukončení nabíjení. Příčinou je změna vnitřní chemie článku v procesu nabíjení. Vzhledem k uvedené zkušenosti pak vychází jako logická i úvaha o skladování vybitých NiCd akumulátorů o které se píše dále. Bohužel u akumulátorů NiMH, u kterých je doporučeno skladování v nabitém stavu je pak buď nutné se smířit s tím, že akumulátor nabitý před nějakou dobou a použitý bez vybití a nového nabití dá menší výkon než akumulátor čerstvě vybitý a nabití a ihned na to použitý.

Akumulátory NiMH

Akumulátory NiMH mají oproti NiCd některé výhody, ale i nevýhody.

výhody:

• při stejném rozměru mají vyšší kapacitu


• při přepólování nejsou tak náchylné k vzniku vnitřních zkratů, jak je tomu u NiCd


• neobsahují jedovaté kadmium

nevýhody:

• protože mívají obvykle vyšší vnitřní odpor, tak nejsou schopny dodat tak vysoké proudy jak akumulátory NiCd


• trpí vyšším samovybíjením, proto se taky doporučuje NiMH akumulátory skladovat v nabitém stavu narozdíl od NiCd, u kterých se doporučuje skladování ve vybitém stavu - viz dále


• mívají kratší životnost než NiCd


• jsou dražší


• ne každá nabíječka umí NiMH akumulátory nabíjet v automatickém režimu !!! Důvodem je požadavek na citlivější vyhodnocení místa, kdy už se akumulátor považuje za nabitý. Pro vyhodnocení tohoto místa existuje několik metod (např. delta peak, inflexní bod), ale to už je mimo obsah tohoto článku.

Kratší životnost NiMH bývá ale někdy pouze relativní. Hlavně u uživatelů, kteří se o NiCd akumulátory řádně nestarají, přesněji řečeno umožňují, aby u nich došlo k jejich přepólování. Protože u NiMH nedochází k vnitřním zkratům při jejich přepólování a u NiCd ano (a tím ke zbytečnému předčasnému zničení sady), tak v je v mnoha případech životnost obou typů srovnatelná. Dále ještě doplním, že nabíjení akumulátorů NiMH proudem vyšším než 1C obvykle poměrně výrazně snižuje akumulátorům životnost. U NiCd je takovéto nabíjení škodlivé méně a NiCd akumulátory je lépe snášejí.

Na závěr tohoto odstavce si dovolím ještě odkázat na Desatero pro NiMH, kde Petr PERUTH popisuje své zkušenosti s tímto typem akumulátorů.

A co akumulátory Li-Ion, Li-Pol, mají také paměťový efekt?

U akumulátorů Li-xxx dochází při pozorovaném snížení kapacity VŽDY k porušení chemické struktury akumulátoru. Něco jako paměťový efekt ať už skutečný nebo zde popsaný (to znamená způsobený vlivem opakovaného neúplného vybíjení) neznají. Tyto akumulátory lze nejlépe přirovnat ke kondenzátoru, který také není před nabitím potřeba vybít a který se i po částečném vybití také pouze jen dobije na maximální kapacitu. Z tohoto přirovnání také plyne možnost bez jakýchkoliv problémů spojovat tyto akumulátory serioparalelně, ale to už je jiná kapitola použití této skvělé technologie. Jediným výrazným nedostatkem této technologie je citlivost na přebití nad předepsaných 4,2V +0,5% na článek a vybití pod 2,7V na článek kdy dochází k poškození nebo přímo ke zničení těchto článků. Tuto větu si je potřeba uvědomit zejména při seriovém zapojení akumulátorů, kdy může vlivem nestejné postupné změny chemické struktury dojít k tomu, že jeden článek při sériovém nabíjení bude nabit na 4,1V a druhý na 4,3V. Sada sice bude nabitá na požadovaných 8,4V, ale přebíjený článek bude brzy zničen. Aby k tomu nedošlo, je vhodné použít omezovače napětí pro nabíjení Li-xxx článků popřípadě balancery. Konstrukcí je mnoho, balancery bývají občas odmítány. Důvod proč jsou některé balancery odmítány je opět mimo téma tohoto článku Já používám omezovače konstrukce Miloše Zajíce, uvedené na adrese http://www.zajic.cz/, které naleznete v části Akumulátory, nabíječe. Na stejném místě je také k dispozici Jednoduchý nabíječ, který je oproti jiným zařízením bezkonkurenční v poměru cena/výkon.

Dalším ale už méně výrazným problémem je u těchto akumulátorů neochota dát výrobcem deklarované proudy při nízkých teplotách a nutnost lepší péče o ně dané požadavkem nepřekročit max. povolené nabíjecí napětí a u Li-Pol akumulátorů také jejich neblbuvzdorností a mechanicky málo odolnou konstrukcí.

*** dodatek 5.4.2006 ***

Určitou cestou jak prodloužit životnost Li-Pol akumulátorů je nabíjení těchto akumulátorů na konečné napětí 4,1V/článek. Sice tím přijdeme o nějaké to procento kapacity, ale akumulátorům to prospívá. Pokud se toto doporučení ještě zkombinuje s doporučením nevybíjet akumulátor pod 3V/článek (někteří uživatelé doporučují i 3,2V/článek) a nevybíjet akumulátor trvale proudy blízkými maximálně doporučeným, tak se vám odvděčí delší životností. Dalším doporučením je chránit akumulátory s nízkým vnitřním odporem od špiček generovaných regulátory doplněním nízkoimpedančních elektrolytických kondenzátorů (Low ESR) k napájecím vývodům regulátoru. Kapacita těchto kondenzátorů bývá doporučována minimálně okolo hodnoty 10 × odebíraný proud (vyjdou ?F), spíše však dvojnásobek této kapacity.

Naštěstí se právě u akumulátorů Li-xxx blýská na lepší časy. Ceny jdou poměrně rychle dolů a dnešní moderní akumulátory Li-Pol jsou schopny trvale dodávat proudy až 20C při kapacitě 5000mAh. Už jsem několikrát zachytil tuto informaci: Provozuji NiCd a jak vidím vývoj, tak NiMH úplně přeskočím a rovnou přejdu na Li-Pol. Já osobně této myšlence také fandím.

*** konec dodatku ***

Jak skladovat akumulátory?

Když už jsem se tak rozepsal, tak na závěr na základě poměrně častých dotazů na toto téma ještě přidám informaci k dlouhodobému skladování článků. Tedy určitě se ne o skladování kratší jak jeden měsíc.

NiMH skladovat nabité a po cca 1/4roce jim dát cyklus vybít/nabít. Před létáním takto dlouhodobě uložený akumulátor nechat projít cyklem vybít/nabít/vybít a nabít až na letišti. Proč? Proto, že NiMH pohonné akumulátory dávají nejlepší výsledky když jsem teplé, což po nabití na letišti určitě budou.

NiCD provozované s vybíjecími proudy nad cca 2C (tzv. pohonné) skladovat vybité, akumulátory s menšími vybíjecími proudy (tzv. vysílačové) skladovat stejně jak NiMH, tedy nabité.

Li-xxx skladovat “vybité” na napětí 3,6/článek. První nabíjecí cyklus takto uložených akumulátorů se doporučuje provést proudem do 0,5C.

Kde akumulátory skladovat?

Krátce a výstižně - v suchu a chladnu. Někteří kolegové akumulátory při dlouhodobém vyloučení z provozu (např. přes zimu) ukládají zabalené do mikroténu do mrazničky. Já to nedělám ze dvou důvodů. Za prvé - nejsem tak důsledný a za druhé - manželka by asi protestovala. Naštěstí mám k dispozici sklep s teplotou trvale do 15°C.

Závěr.

Elektropohon je úžasný vynález, se kterým ale bohužel souvisí potřeba používat akumulátory a také nutnost se o ně přiměřeně starat. Pokud se o své akumulátory budete starat podle zde nastíněných poznatků, tak se vám odvděčí svou delší životností. Mimo to máte po létání vždy neumaštěné ruce a neumaštěný model a před létáním nemusíte ladit a ladit. Pouze po provedené krátké předletové přípravě zapnete příslušné vypínače a letíte. A to za tu trochu starosti o akumulátory určitě stojí.

Toť k tématu vše. Pokud tento útržkovitý sběr mých zkušeností a informací sebraných ze zdrojů, které považuji za důvěryhodné někomu pomůže, bude dobře. Pokud ne, pak se taky nic kritického neděje, pouze ho ta doba, než na podobné závěry sám přijde bude stát o něco více peněz.

Článek vyšel v tomto aktualizovaném znění v časopise RC Modely číslo 4/2006.

Pokud časopis máte, tak si prosím opravte chybonou větu “Po ukončení nabíjení sadu necháme Hned nabít stejným proudem” na straně 16 zhruba uprostřed prvního sloupce podle textu, uvedeného zde.

9.1.2001

Dodatek 28.3.2007

Při procházení zajímavých příspěvků na diskuzích jsem narazil na odkaz na Škoda techweb, kde je velice dobře zpracovaný článek o vlastnostech olověných akumulátorů, způsobu jejich nabíjení a obecně péči o ně. Doporučuji k pozornosti.

Doplním informace ve zmíněném článku týkající se olověných akumulátorů plněných kyselinou (startovací a trakční) . Autor používá max. napětí při nabíjení 14,4V. Zkušenosti uživatelů ale ukazují, že optimální max. napětí při nabíjení akumulátorů je 13,8V, tedy 2,3V/článek a ne 14,4V a 2,4V/článek.

Proč?

Když není dosažena hranice 14,4V prakticky nedochází k v článku zmiňovanému "plynování" tj. uvolňování plynného vodíku a kyslíku z rozkladu vody, která pak v akumulátoru tak rychle neubývá. Díky tomu méně klesá výška hladiny elektrolytu a nezmenšuje se i použitá (zaplavená) plocha elektrod. Výsledkem je to, že se tak rychle nesnižuje použitelná kapacita akumulátoru. Zároveň se tak i prodlužuje životnost akumulátoru. Vždy je ale něco za něco. Vyšší životnost akumulátoru je "vyvážena" tím, že akumulátor není nabíjen na maximální kapacitu (nižší hustota elektrolytu). Je na uživateli, co preferuje a si zvolí.

Také je třeba připomenout, že i Pb akumulátory trpí samovybíjením a tak je vhodné i nepoužívaný akumulátor každé 2 měsíce dobíjet. Minimálně je ale třeba kontrolovat, zda se napětí na svorkách neblíží k už alarmující hodnotě 12,2V. V tom případě je rychlé nabití bezpodmínečně nutné! 12,2V je hodnota napětí naprázdno, kdy bylo z akumulátoru odebráno cca 75% jeho kapacity. Mezní hodnota, kdy musí být vybíjení ukončeno je 10,5V. Přitom se udává, že cyklické vybíjení/nabíjení 10% kapacity prakticky nesnižuje životnost akumulátoru. Vybíjení do poloviny kapacity snižuje životnost akumulátoru na 20%. Ne o 20%, ale na 20%! Proto pozor na hluboké vybíjení a raději akumulátor vždy ihned po použití znovu nabít.

Námi používané akumulátory

Akumulátory, které jsme měli v rove 2001. Jak je z obrázku vidět používám osvědčené akumulátory SANYO 1700SCR se 6 a s 8 články a akumulátory Li-Ion různých typů a z různých zdrojů.
Z krátkodobého hlediska to nebyl přechod na elektropohon levné rozhodnutí, protože elektropohon je v pořizovacích nákladech dražší než klasické čuďáky, ale z dlouhodobého hlediska to krok stranou určitě nebyl. Jednak elektřina nesmrdí, ale především elektropohon neruší hlukem a mohu ho využívat hned kousek za domem. Pro velké modely to už tak úplně neplatí, tak mají čuďáci stále ještě navrch.

V roce 2003 bylo až akumulátorů podstatě více. Akumulátory Li-Ion jsou samostatná kapitola a více se o nich můžete dočíst například na této stránce. Mám jich několik desítek kusů, ale pro pohon používám celkem 15 ks různých typů a stáří. Nejstarší jsou z roku 2001. Mimo uvedené SANYO 1700SCR jsou v mé dílně také 10články Sanyo RC 4/5 1600 a 9články a 8články NiMH GP1000. Viz další fotografie.
Uzavřené akumulátory jsou původem z vadné UPS a i když nemají požadovanou kapacitu pro UPS pro mne zatím stačí. Používám je jako zdroj proudu pro nabíjení akumulátorů Li-Ion nabíječkou Li-Ion.

Pro nabíjení LiIon 3-článku používám trik. Přímo z akumulátoru je nabíjet nejde, protože je na akumulátoru pro nabíjení 3 článků nízké napětí. Proto Pb akumulátor současně nabíjím nabíječkou AN-07V a přitom je na svorkách také připojena nabíječka pro 3xLiIon.

Doplnění 26.3.2006

V současné době je počet používaných akumulátorů opět širší a to o 12články Sanyo RC 4/5 1600 a 3článkové sady akumulátorů LiPol AVP 1000. No a k LiPol vyšších kapacit taky směřuji, ale o tom až někdy příště.

Vybíječka akumulátorů JETI a žárovková zátěž pro ni.

Vybíječka umožňuje (do)vybíjet akumulátory před dalším nabíjení proudem až 10A do externí zátěže. Pro tento účel jsem si zhotovil přípravek, který vidíte na fotografiích. Při vybíjení 8článku SANYO 1700CSR do všech 4 vláken (dvě dvouvláknové žárovky) je proud těsně pod 10A. Při měření proudu levným digitálním měřidlem jsem při jednom zapnutém vlákně naměřil proud okolo 3,3A.
Vzhledem k tomu, že ale efektivní proud je někde okolo 0,7 naměřené hodnoty, tak vybíječi všechny 4 zapnuté vlákna žárovek neublíží a 10A pojistka to bez problémů snese.

Jedno vlákno je zapojeno vždy a ostatní je možné zapnout postupně páčkovými vypínači (co zrovna byly v šuplíku). Žárovky i vypínače jsou zajištěné ve vyvrtaných dírách v kusu plastu tavným lepidlem a toto lepení je dostatečné.

Nabíječky

Nabíječka je základem činnosti každého elektroletce. Bez dobré nabíječky každý, kdo se elektropohonem zabývá velmi rychle přijde na to, že háže peníze do kanálu, popřípadě zbytečně sponzoruje svého prodejce. Nabíječky, které provozujeme my jsou cestou od levného a slušně fungujícího k dobrému, ale také dražšímu.

První nabíječkou v době kdy jsem ještě o elektropohonu nevěděl skoro nic (tedy v roce 2000) byla AN-07V. V té době byla v uvedené cenové hladině optimální volbou. Akumulátory nabíjela ale neničila.

AN-07V
Vlevo nabíječka Li-Ion konstrukce Miloš Zajíc, vpravo AN-07V 3-12 čl. NiCd, NiMH, 0,6-2,4 A volitelné spínačem DIP a pod ní upravený zdroj z PC
Akumulátory je potřeba také něčím nabíjet. Já používám nabíječku AN-07V, kterou prodávala fy. Satria v Olomouci. Nabíječka umí NiCd, Pb a NiMh s proudy do 2,6A. Pro rekreační létání a odběry do 30A je toto tak právě na hranici dostatečnosti. Při ceně cca 2700Kč v roce 2000 to byla poměrně solidní koupě. Nabíječka není vybavena žádnými doplňky a umí opravdu pouze jen automaticky vybíjet a nabíjet po manuálním nastavení počtu článků a nabíjecího proudu. Jako zdroj 12V dodnes používám upravený zdroj z počítače. Zatím stačil, ale někdy se při nabíjení 8článkové sady maximálním proudem stávalo, že vypla nadproudová ochrana.

SCHULZE ISL6-430d verze software 8 - prodáno
Tak jsem si pořídil nové nabíjedlo Schulze ISL6-430d. Zatím bez RS kumunikace s počítačem. Cena za tuto komunikaci se mi nezdá přiměřená a stejně tak počítám s tím, že po uplynutí záruční doby si nechám provést upgrade tohoto stroje na typ 636+. Takže to pak bude v jedné akci.
První dojem - je to nádherný kousek i co se týče designu.
Druhý dojem - u nabíječky AN-07V mi trochu vadilo, že nabíjí až po manuálním nastavení počtu článků a nabíjecího proudu. Bláhově jsem si myslel, že u ISL to jen tak nějak připojím a bude to. Nikolivěk. Stejnou proceduru je potřeba podstoupit i zde byť poněkud sofistikovanějším postupem prostřednictvím menu.
Třetí dojem - ukazuje se, že druhý dojem byl pouze dojmem a realita je celkem snadno pochopitelná. Petr Sysala mi na připomínku ohledně složitosti ovládání trefně odpověděl: “Určovat chemický systém asi bude automatickým nabíječkám asi ještě chvilku trvat, naštěstí je ten soft teď už dost ovladatelný. Jsi rozmazlenej, protože jsi neobsluhoval Schultzíka se starým softem”.

Napájení je z dalšího počítačového zdroje 12,6V/cca 8A. Tentokrát ale už upraveného více zásahy do elektroniky zdroje. Vyššího napětí na zdroji se bohužel nepodařilo dosáhnout.

pozn. 27.3.2006 Dnes už poslední odstavec není aktuální. Používám Spínaný síťový zdroj Graupner 230V/50Hz ,13,8V (+-10%), 20A. No za 1600 peněz, no nekupte to. ;-)

Stejně tak není aktuální informace o absenci RS komunikace. Ta už byla doplněna. Nabíječka byla upravena na typ isl6 - Chamäleon 636+ RS a má také poslední verzi softwate, umožňující nabíjení akumulátorů A123. Na dalších fotkách je příklad toho, jak řeším kombinaci svorek a 4mm konektoru potřebného pro připojení do zdroje Graupner. První svorky jsou od ISL a druhé od nabíječky Cellpro4s.

Nabíjení Li-Ion, Li-Pol

Akumulátory Li-Ion nabíjím nabíječkami (to malé vlevo na první fotografii) podle konstrukce Miloše Zajíce. Mám celkem 4 ks těchto jednoduchých nabíječek, z toho 2 ks pro nabíjení 2článkových sad, 1 ks pro 3článkovou sadu a 1 ks pro nabíjení jednotlivých článků. Vše funguje naprosto spolehlivě a stavba jednoho kusu vychází okolo 50Kč. Je tedy vhodné využít doporučení Miloše Zajíce a vyrobit pro každý typ sady samostatný nabíječ. Jednu drobnou chybičku však tato nabíječka má při nabíjení jednotlivých Li-Ion článků. Tato je popsána v tipech pod titulem Drobná chyba nabíječky Li-Ion.

Nabíječky MZ spolu s omezovači MZ časem dostaly pro nabíjení tříčlánků slušivý kabát. Podobný "kombajn" sice funguje, lipolkám neškodí, ale přece jen jsou bez úprav nabíjecí proudy pro LiPol s vyšší kapacitou příliš malé. Proto jsem opět šáhnul do peněženky (pokolikáté vlastně už?) a pořídil jsem si nabíječku od fy FMA direct CellPro4s, která umožňuje automatem (samá si určí velikost maximálního nabíjecího proudu podle stavu akumulátorů) nabíjet. Kromě toho umí nabíjet také tolik populární A123. A podle provedených měření to umí dobře.

Vzhledem k tomu, že už několik lidí si nabíječku poškodilo zkratem o panel, je nabíječka osazena v plastové krabičce.

A skoro bych zapoměl. Mezi nabíječky bezesporu patří také Formovadlo, které slouží k "rozchození" nových, popřípadě dlouho uložených a nepoužívaných NiCd a NiMH akumulátorů.

Cellpro funguje perfektně, ale pro větší akumulátory je přeci jen slabé. Proto jsem si své nabíjecí centrum rozšířil o Nabíječku iCharger 1010B+ a zdroj PIHERNZ, 30/35A.