Kompresor pro stříkání modelů II

Když jsem si v roce 2007 poskládal Kompresor pro stříkání modelů, tak jsem to udělal s tím záměrem, že tlak budu "regulovat" odvzdušňovacím ventilem používaným u radiátorů. To moc nefungovalo a tak jsem časem tlakovou láhev doplnil na výstupu vzduchu o regulátor tlaku s filtrem. Vím, že je namontovaný obráceně a časem to snad změním, ale tak to vyšlo, s funkčností není problém a tlak jsem mohl regulovat.

Místo olejového filtru jsem původně spoléhal na to, že bude stačit výška tlakové láhve a olej se tak vysoko nedostane. I když k tomu přibyl filtr, který je součástí regulátoru tlaku, tak použitý ledničkový kompresor na to měl jiný názor a i když olej přímo ve vzduchu vidět nebyl, tak ho tam nos cítil. Proto jsem doplnil ještě jeden odlučovač oleje před tlakovou láhví.

S těmito doplňky se už dá skutečně stříkat a ne jen stále zkoušet, jak to dopadne. Jen to množství vzduchu stačí bohužel jen na malou airbrush pistoli. Na tu větší Schneider Mini-Vario to je málo.

Takto to vypadá dnes (omluva za fotky z mobilu):

Na poslední fotce včetně krabice od bot pro dvě pistole Schneider Mini-Vario  (trysky 0,7 a 0,5) a Airbrush Triplex Blueset (trysky 0,35 a 0,25).  Nad tím je krabička s akrylovými barvami a tak to celé stojí v koutě a čeká až na to zase přijde někdy řada. :-)

Tavné řezání polystyrénu

Před 2 roky jsem potřeboval dořezávat v poměrně velkém množství 10 cm polystyrén na zateplení domu. Při řezání ruční pilou jsem po chvíli vypadal jak sněhulák a tak v rychlosti vzniklo toto řešení.

Pracovní deska je zbytek po vloženém dřezu do kuchyňské linky. Napájení bez jakékoliv regulace do zkratu vázacím ocelovým drátem o průměru 1 mm z 12V větve počítačového zdroje. Fungovalo to, zdroj to kupodivu vydržel, ale bezpečnost práce, i když se jednalo o bezpečná napětí, nebyla zrovna prioritou. Když práce skončila, tak po náhradě PC zdroje zdrojem regulovaným s triakovou regulací v primáru a náhradě 1 mm drátu 0,6 mm kanthalem tento "stroj" zabíral spoustu místa. Napnutí drátu byla také docela problematická záležitost a tak byl čas na změnu.

Začal jsem tím, že jsem ohnul jasanovou lať na párou. Nebylo to hned napoprvé, ale povedlo se a výsledek je na dalších fotografiích.

 Pila ve složeném stavu. Pracovní délka od ramene po drát je 52 cm. To kvůli tomu, aby bylo možné půlit polystyrénové desky, které mají standardní rozměr 100 x 50 cm.

Je možné nastavit sklon řezu od 30°do 120°.  45° tam přibude časem také.

 Pila v pohotovostním stavu pro 90° řez. Jako vodítko je při řezání používán ocelový úhelník, držený svorkami.

 Detail "kontaktu" a uchycení drátu. Drát je 2x provlečen skrz 1,5 mm díru vrtanou v 6 mm kulatině, odřezané ze starého hřebíku.

 Možná názornější pohled na sestavenou pilu.

 Nastaven náklon ramene 120°.

 Způsob zafixování náklonu.

 Nenapružené rameno bez drátu.

 Detail "kontaktu" a uchycení drátu dole pod pilou. Je to kousek hliníkového úhelníku zalepený do vysekané díry epoxidem. Hrana úhelníku je z druhé strany v úrovni řezné plochy pily a pro drát je vyřezaná drážka tak, aby bylo možné nastavit sklon ramene a aby se při tom drát zbytečně nelámal. Uchycení drátu je stejně jak nahoře, dvojí provléknutí skrz 1,5 mm díru v 6 mm kulatině.

Spodní strana pily.

 Pro úplnost ještě rámová pila.

 

Detaily kontaktu a uchycení kantalového drátu. Drát je na konci ramene proto, že jsem potřeboval zarovnat nalepené tabule polystyrénu když při jejich broušení opět hrozilo, že se stanu sněhulákem. Ty hnědé úhelníky z boku slouží jako ochrana před popálením.

Kufříky

Na RC Manii vzniklo téma Fotky vaších RC Kufříků :-). Přidám i své kufříky.

Vlevo kufřík na vysílačku, klešťový ampérmetr, anemometr, JeTiBox a ProgBox. Vpravo kufřík s nářadím, nabíječkami a lepidly. Oba kufříky koupeny v OBI jako 2 v 1.

Detail kufru s vysílačkou.

Kufr s nabíječkami a nářadím. Nářadí tam je trvale a tak co po vybavení kufříku chybělo, muselo se dokoupit.

Plechový kufřík z Bauhausu. Opět za pár korun. Když nelítám, tak slouží k uložení LiPol akumulátorů jako ochrana před případným vzplanutím. Aby to nechrastilo, jsou stěny obloženy Colorplastem ...

... a nejčastější použití tohoto kufříku. Do jedné ruky vezmu dva a někdy i tři modely, do druhé kufr a jdu létat kousek za barák. Horní 2 kufry tak používám jen při celodenních výletech na letiště a těch je poslední dobou poskrovnu. Takže spíše zabírají místo než by sloužily.

Jak nabíjím více Lipolek najednou

Přidám malý tip, jak nabíjet více sad akumulátorů najednou.

Při použití nabíječek jako je např. iCharger je možné nabíjet více sad akumulátorů najednou. Já osobně takto nabíjím najednou 3 dvoučlánky a dva tříčlánky. Princip je jednoduchý. Spojit je do série. Většina podobných fíglů má ale nějaké to ALE. Zde není výjimka.

V tomto případě, je třeba bezpodmínečně nutné je skutečně spojit do série a ne jen "za sebou". Znamená to dodržet správnou polaritu spojovaných sad vzhledem k zapojení balanční destičky. V případě iCharger to představuje spojovat plus (+) u první sady zprava s mínus (-) prostřední sady a (+) prostřední sady s (-) levé sady. Vznikne z toho takové menší vrabčí hnízdo, které je vidět na přiložených fotografiích, ale funguje to.

 

Na druhé fotce je vidět, že je takto možné nabít i nestejně vybité sady. V tomto případě měla první sada hned po připojení k nabíječce 4,05V jak důsledek předchozího termického letu s jediným nastoupáním.

POZOR!

Pokud se akumulátory pokusíte spojit opačně, tedy silový (-) z první sady zprava se silovým  (+) druhé sady, tak jsou bezpečně  zaručeny světelné, zvukové i kouřové efekty!

Ještě vysvětlím proč výše píšu do série a "za sebou" v uvozovkách. Sériově je u iCharger možné baterky při použití balančních konektorů zapojit 2 směry:
a) Správným, kdy zapojím při připojeném balančním konektoru silový plus (+) z první se silovým mínus (-) druhé. Správným proto, že na balanční destičce je úplně vpravo mínus.
b) Chybným, kdy zapojím silový mínus (-) z první baterky se silovým plus (+) z druhé. Tím dostanu celkem logicky baterku přes balanční konektory do zkratu, který způsobí uvedené světelné, zvukové i kouřové efekty.
Silové vodiče budou do série zapojené v obou případech, ale použitím balančních konektorů jsou baterky zapojené do série žádoucím způsobem jen v prvním případě. Ve druhém jsou zapojené v sérii přes balanční konektory přímo do zkratu. A to skoro jistě není žádoucí. 

Aby se  tyto efekty nekonaly, tak mám (jak je vidět i na fotce) trvale u nabíječky tahák. Stejný tahák pro nabíjení na poli mám nakreslený permanentním fixem i na spodní straně iCharger.

Pro iCharger existuje doporučení, jak připojovat akumulátory. Není od věci si ho zopakovat.

1) Zapnout nabíječku
2) Připojit balanční konektory.
3) Připojit k nabíjenému akumulátoru silové přívody a to jako první (+) pól  a jako druhý (-) pól. Při tomto pořadí nedochází k jiskření.
4) Zahájit nabíjení.
Při odpojování, po ukončení nabíjení,  se doporučuje postupovat opačně. Nedodržení uvedeného postupu může u iCharger vést i k poškození balanční destičky, v horším případě i samotné nabíječky!

Abych netahal balanční konektory za tenké kablíky, používám k vytahování konektorů svorky (krokodýly)  pro připojení napájecích kabelů nabíječky na olověný akumulátor.

Ještě poznámka na závěr.
Pozor na pořadí zasouvání balančních konektorů do patic na balanční destičce. Stalo se mi, že jsem je připojil v pořadí 1-3-2. Naštěstí to akumulátory i nabíječka přežily ve zdraví.

Modelářská pila

Ze začátků mých pokusů s elektroletem mi zbyl motor řady 500 s převodovkou 3:1 a asi před 10 roky jsem ve výprodeji koupil list do okružní pily Ø 10 cm.  Obojí leželo v šuplíku. Před nějakou dobou vznikla potřeba mít malou přenosnou cirkulárku a tak se pro tyto věci našlo použití. Ostatní materiál je typu co dům dal. Více na přiložených fotkách a krátkém videu z prvního zkušebního řezu.

Použitý materiál pro tělo pily je 15 mm lamino . Nejdříve jsem si podle pilového listu načrtl rozměry tak, aby pilový list mohl být co nejvýše a po spuštění pod řezací stůl nad stůl nevyčníval, ale aby se také při spuštění dolů nedotýkal stolu, na kterém pila stojí.

Původní podložku nahradilo rameno rovněž z hliníkové slitiny získané z vyřazeného panelu.  Pro uchycení pilového listu je jako příruba použit samosvorný unašeč vrtule a na soustruhu jsem si nechal udělat silnější podložku s osazením pro vystředění pilového listu.

Ověření načrtnutých rozměrů.

Potřebné díly. Závit byl řezán ručně závitovým očkem na kulatině Ø 10 mm s mazáním motorovým olejem. Jiný olej  (řezný nebo alespoň řepkový) nebyl k dispozici. Proto vypadá tak, jak vypadá. Pro daný účel je to dostačující.

Pro představu rozměry.

Na motor byl nasunut kroužek stočený z 1 mm plechu. Ani ne tak pro zlepšení vlastností motoru, jako spíše pro to, aby prach a piliny nekončily uvnitř motoru.

Mechanismus nastavení výšky pilového listu nad řezacím stolem.

Sestaveno.
Jako ložiska pro nastavení výšky pilového listu slouží matice na koncích závitové tyče. Jsou dotaženy tak, aby se osa mohla s mírným odporem otáčet. Všechny 4 krajní matice jsou zajištěny anaerobním lepidlem Cartel Fix-lock. Matice uprostřed jsou proti sobě dotaženy "na fest" a je tak nastavena pevná pozice pilového kotouče,

Pracovní deska je z hliníkové slitiny získané z také vyřazeného panelu.

Napájení buď z 12V zdroje nebo z trakčního akumulátoru.

Hromádka pilin po řezání je pěkně pohromadě a nepráší se mimo.

Pila při řezání mírně ujížděla, proto byly nalepeny antišmikl gumové podložky. Moc to nepomohlo. Ujíždí to méně, ale ujíždí. Důvodem je hlavně malá hmotnost pily.

Se smrkovým prknem tl. 20 mm si pila poradila bez problémů. Samozřejmě, že s přiměřeným tlakem do řezu.

Nabíječka iCharger 1010B+

Před časem jsem si pořídil nabíječku iCharger 1010B+ 300W a k ní spínaný regulovaný zdroj PIHERNZ, 9-15V 30/35A. Koupeno od firmy Elix, která již zdroje nedodává proto odkaz na jiného prodejce.

Spolu to vypadá nějak takto:


Co, k této sestavě napsat? Snad jen to, že funguje.

Problém ale tak trošku nastal s manuálem v angličtině. I když je psán poměrně jednoduchou angličtinou, tak vzhledem k tomu, že už více jak 20 let je má znalost angličtiny stále na konstantní úrovni 3. ročníku jazykovky, nezbylo než si manuál přeložit.

Kupodivu se tak dozvěděl i pár věcí, o kterých jsem neměl ani šajnu. Vzhledem k tomu, že podobně postižených může být víc, dávám překlad pro nekomerční použití k dispozici. Zdůrazňuji nekomerční.
Odkazy ke stažení:
- překlad verze 1.2
- překlad verze 1.2 doplněný o dodatky z verze 1.6


Ať slouží.

Použití lepidel

Dostal jsem dotaz na použití lepidel. Protože je toto téma poměrně často probírané, tak jsem se pokusil sepsat pár poznámek k použití lepidel, které používám. Doufám, že zde sepsané informace někomu pomohou.

Cyanoacrylate (CA) - tzv. vteřiňák, je v různých hustotách
- řídký - spoj sestavit, zafixovat např. špendlíkem a pak zalít. CA navzlíná do spoje. Není od věci lepit po vytvrzení ještě jednou.
- střední - všeobecné použití
- hustý - pro lepení větších ploch, oproti řidším tak rychle netuhne a se spojem je možné nějakou dobu manipulovat

Pár poznámek k CA lepidlům.
- Pro rychlejší vytvrdnutí lze použít aktivátor (spray), nebo jedlou sodu bikarbonát sodný NaHCO3. Aktivátor slepení urychluje, ale snižuje částečně pevnost spoje. Lepidlo jakoby vypění.
- Při tvrdnutí se zároveň vyvíjí teplo. Pozor na případnou spáleninu!
- Nevýhodou je, že se pokud spoj vytvrzuje ve vlhkém prostředí, tak zbělá a také to, že je potřeba při lepení větrat. U zvlášť citlivých jedinců se může vytvořit časem alergie.
- Všeobecné použití mimo polystyrenu, který leptá.
- Pro rozlepení se prodává rozlepovač (DEBONDER). Pozor! Rozlepovač leptá plasty a polystyren! Obsahuje aceton.
- Pokud lepidlo v lahvičce zhoustne k nepotřebě, tak jedině vyhodit. Nedá se zředit. Houstne (tvrdne) rychleji také pokud přijde do kontaktu s kovem. Proto nepropichovat kovem. Lépe bambusovým párátkem kulatého průřezu. Aby CA neztvrdlo (působením vzdušné vlhkosti) je možné otočit lahvičku dnem vzhůru a uložit do lednice (je to doporučováno, ale já jsem to nikdy nepoužil) a nebo místo uzávěru použít tenkou (teflonovou???) trubičku (lékařská kanila, která se cpe do žíly), kterou je možné zakoupit v mod. obchodech. Lahvička s CA se pak samozřejmě musí skladovat svisle. Hadička je tam trvale a slouží zároveň jako uzávěr, lepidlo přitom nezasychá. Pokud přece jen lepidlo v hadičce zatuhne, stačí ho většinou oddrolit prsty nebo v horším případě odstřihnout ucpaný kousek hadičky. Není od věci lahvičkou s lepidlem po ukončení lepení nejdříve poklepat o stůl až sloupec lepidla spadne do lahvičky a pak lahvičku stisknout a vytlačit tak zbytky lepidla z hadičky a ty utřít do hadru. Nevýhodou je, že hadičku lze použít jen pro řídký CA, i když se údajně prodává i tlustší hadička pro střední CA. Já ji nikdy neměl.
- Když lepidlo zůstane na prstech, tak alespoň mně to hrozně vadí. Pomáhá uzmout manželce igelitovou rukavici a nějakou dobu v ní vydržet. Ruka se zpotí a lepidlo pak jde sundat.

Kanagom - naředit acetonem v poměru 2:1 (kanagom:aceton) např. do mazničky na kola a po důkladném protřepání používat metodu dvojího lepení, tzn. nanést na obě lepené strany lepidlo a nechat ho úplně zaschnout a pak dát znovu na jednu stranu lepidlo a lepené části spojit a zafixovat.
Poznámka: dnešní Kanagom má jiné složení, než měl Kanagom z dob mého mládí. Lepidlo blízké starému Kanagomu se dnes prodává pod označením L510 nebo UHU Hart.

Disperzní lepidla Pattex Wood Express, Ponal Express, Perfekt-G - Výhodou je, že je spoj trvale pružný, spoj je možné při stavbě přesně ustavit, je po uschnutí vodostálý. Nevýhodou je, že schne déle. Použití zejména pro lepení balsy, dřevěných nosníků a překližky.
Disperzní lepidla nejsou vhodné pro lepení depronu a podobných materiálů. Důvodem je to, že voda v nich obsažená depron rozmáčí a kromě toho je potřeba před takovém to lepením nějak narušit povrch depronu.

Polyuretanové lepidla SOUDAL 67A, 66A, Purex (pomalý a rychlý) - vytvrzují se působením vzdušné vlhkosti a tlaku. Čím větší tlak, tím lepší spoj. Při tuhnutí nabývá na objemu, čím více vody (použít rozprašovač a navlhčit, ne lít vodu!), tím více objemu. Napěnění lze využít například pro vytvoření uložení pro servo. Viz například uložení serv u modelu Optima 2.
Lepená plocha nesmí být mastná.
Použití nejčastěji pro lepení polystyrenu, polypropylenu (EPP), balzy, dřevěných nosníků a překližek.
Tip pro lepení - spoj přelepit po složení izolepou nebo jinou páskou, Purex pak nevypění mimo spoj. a není ho třeba zbytečně odstraňovat.
Purex standart schne několik hodin. Purex rapid je tuhý asi za hodinu. Pracovat se spojem je ale možné po cca 1/2 hodině.

Kombinace lepidel CA + Purex - používá se např. u lepení větších (širších) ploch EPP. Provedení je takové, že se po stranách spoje nanese CA a dovnitř mezi ně Purex. Lepené plochy se přitisknou k sobě a spoj se přestříkne aktivátorem. CA ihned spoj zafixuje a Purex se propění mezi lepené plochy a vytvoří tak v kombinaci s CA pevný spoj.

Kontaktní lepidla LA-tmel, UHU-por, PorexCeys - používaná zejména na depron, potpron, polystyren a EPP. Způsob použití - natřít obě lepené strany, UHU-por nechat uschnout, LA-tmel počkat až přestane lepit. Obě lepené plochy pak přiložit k sobě a stlačit. Pozor, na lepení je pouze jeden pokus!
LA-Tmel je možné ředit lihem do konzistence medu, Uhu-Por se ředí technickým benzínem.
LA tmel je možné zakoupit za nižší cenu také ve větší plechovce v prodejnách pro řemeslníky (ševce).

Epoxy - používá se pro pevnostní spoje, je těžší než výše uvedené lepidla.
5 minutový - pro méně namáhané spoje, vzhledem k tomu, že rychle tuhne bývají spoje křehčí a ne vždy se pevně "vpije" do podkladu
30 minutový - Pro více namáhané spoje, je pružnější a lépe se spojí s podkladem. Patrně mnou nejčastěji používané epoxy.
Epoxy-1200 - pevnostní lepení
Bison-Bisonite, UHU plus endfest 300kg - na extrémně namáhané a "neslepitelné" spoje


Další používané lepidla:

FixLock - na zajištění matic

BalsaLock - používá se pro lepení potahu, který nemá lepivou vrstvu.
Malé odbočení od lepidel ke způsobu použití:
Kostru křídla vyfoukat fénem (já kostru ještě lakuji zředěným zaponovým lakem) a natřít podélníky (nosníky), náběžku, odtokovku a hrany žeber lehce BalsaLockem. K natírání používám tenký školní štětec číslo 6 s vlasem sestřihnutým na zhruba polovinu délky. Po natření se nechá lepidlo zcela zaschnout. Potah (papír, vlies) se přiloží a vyrovná na kostru křídla a přižehlí se. Nejdříve k hlavnímu nosníku nebo jiné části křídla, která prochází celou délkou křídla. Pak se postupně vypíná a přižehluje na ostatním podélným částem a nakonec i na žebra. Potah je možné lehce napnout fénem. Pak se lakuje napínacím lakem.

Tavné lepidlo - obecné použití, např. přilepení suchého zipu, přilepení zasklení modelu, slepení větších ploch EPP nebo polystyrenu ...

Transparentní neutrální silikon (ne lepidlo na akvária) - pro lepení zasklení modelů, po usazení skla co je navíc setřít. Je trvale pružné.

Butacel, Purocel - pro lepení zasklení modelů. Spoj zůstává čirý.

Další informace lze čerpat ze zkušeností modelářů sebraných v mém blogu Zajímavé příspěvky z Mojehobby.cz.

Možný problém při provozu FMA Cellpro

Drobné upozornění pro majitele FMA Cellpro.

I stala se mi takováto věc. U akumulátorů mám mínus pól samce a plus samici. Když jsem nechtěně při nabíjení zavadil o nabíječku, tak nezaizolovaný mínus pól brnknul o desku s konektory, kde je místo pro 5S konektor:


Konaly se zvukové, světelné i čichové efekty. Naštěstí to vypadá, že Cellpro to přežila a já hned letěl do dílny vyrobit chráničky na vývody z aku.


Takže přátelé, pozor na to.

Podle informací od jiných uživatelů tento zkrat může vést k poškození elektroniky nabíječky.

Skříňka na FMA Cellpro 4s

Před nějakou dobou jsem si pořídil inteligentní nabíječ LiPol a LiFe akumulátorů od fy FMA Cellpro 4s viz Nabíječky. Funguje jak má, ale na diskuzi mojehobby.cz se několik lidí přiznalo, že neopatrnou manipulací nabíječku zkratovali. No, podíváme-li se na konstrukci, tak se není moc co divit - viz obrázek.

Jako reakci na tyto zkraty uvedl Palo LISHAK jeho řešení, které se mi líbilo. Měl jsem doma starou, už několikkrát použitou různě proděrovanou krabičku potřebných rozměrů a tak jsem nabíječku do ní zastavěl také já. Níže je pár fotek.

K nim pár poznámek:

• Pokud bych to dělal znovu, jako že nebudu, tak bych díru pro panel vyřezal v krabičce podle rozměrů sloupků a panel bych nechal nad víkem krabičky. Panel by tak bylo možné jednodušeji přilepit ke krabičce oboustrannou lepící páskou a nemusel by se zevnitř lepit opěrný lem, který je trošku vidět na poslední fotce. Je to zbytečně pracné.
• Na dně krabičky jsou přilepené 2 hranolky z EPP, které zabraňují, aby se nabíječka nehýbala.
• Adaptér s konektory je k panelu přilepen oboustrannou lepící páskou a nikde tak nezaclání, ani se neztratí.
• Aby bylo dostupné tlačítko Mode, tak je prodloužené nádstavcem vyrobeným ze starého štětce. Byl odřezán potřebný kousek, zespodu byla vyvrtaná díra pro nasazení na originální tlačítko a pohyb je vymezen naraženou podložkou. Jakákoliv pružina není třeba.