Házedlo SALy s možným elektropohonem

Kategorie:	RC elektro samokřídlo
Rozpětí:	1300mm
Délka:	805mm
Pohon:	Motor BMA1712-19 (2225/19) 1350kV, regulátor AC 10A BEC, sklopná vrtule Graupner 7x4" Aeronaut 8x5", 2článkový LiIon Samsung ICR18650-26F 1550mAh
Řízené funkce:	elevony, motor
Hmotnost:	480g

Plán pro model je ke stažení na německém webu flugmodell und technik. Aby byla stavba jednodušší pořídil jsem si sadu hotových modelů od pana Haly. Cena za sadu byla včetně poštovného velmi příjemných 489Kč. Sada obsahuje kompletní žebra, bočnice trupu a přepážky a stabilizační směrovku.

Stavba z dodaných dílů byla velmi příjemná a vše do sebe pasovalo a nic mimo směrový stabilizátor nebylo třeba dobrušovat. Stabilizátor má jiný tvar horní a spodní části. Já jsem dostal 2 x horní část.

Pár fotografií ze stavby:

 Lepení odtokovky smrk 10x5 v poloze na zádech disperzí

Lepení žeber na uhlíkovou trubku 6x4 CA lepidlem

Lepení náběžné hrany laminát průměr 3mm CA lepidlem

 Spojení obou polovin křídla lepeno 30min epoxy

 Lepení přepážek disperzí

 Lepení přepážek disperzí se zátěží

Lepení smrkových rohových lišt 3x3mm disperzí

 Hotovo. Zbývá potah a instalace elektroniky. Celková hmotnost před potažením je 200g.

 

Trup

Stabilizátor. Kvůli snadnější přepravě bude odnímatelný (což se později ukázalo jako nereálný a v podstatě i nepotřebný požadavek - viz dále). Spodní část je seříznuta a vyspravena páskováním. Nakonec to dopadlo tak, že kvůli dodržení potřebné polohy těžiště byl takto postavený stabilizátor vhodný jen jako dočasné řešení pro stavbu konstrukčního stabilizátoru - opět viz dále.

Potaženo Vliesem lepeným na nelakovanou kostru po hranách potřenou disperzí Balzaloc. Potah je po důkladném zaschnutí disperze po okrajích přižehlen a pak natřen 2 vrstvami napínacího laku. První vrstva byla hodně zředěná, druhá už hustější. Po první vrstvě byl potah napnut lehkým přežehlením modelářskou žehličkou s nasazeným textilním obalem. Po potažení a nalakování má model 256g. Křídlo na fotografii už má zabudované 6,5g serva Power HD D-65HB.

 Zbytek potřebné elektroniky mimo serva (a akumulátor).


První sestavení a přišel šok. Jednak hned u jednoho serva odešly převody když jsem rukou jemně posunul páku serva, ale především je těžiště i s akumulátorem naraženým prakticky až na motor o 10 mm více vzadu, než má být! A s plánovaným 500mAh LiPol 2článkem je takřka nemožné ho dostat do správné polohy. :-(

Jak je uvedeno, původní směrovka z plné balzy s odlehčením kruhovými otvory byla příliš těžká a tak jsem ji zkusil nejdříve zkrátit. Efekt byl pro polohu těžiště minimální a měl jsem obavu, co to udělá se směrovou stabilitou modelu. A tak přišel na řadu nový stabilizátor, tentokrát konstrukční. Úspora oproti předtím zkrácené verzi sice jen 1 gram, ale je zachována velikost podle plánu. Spíše je ještě o krapet větší než původní. Vzhledem k subtilnosti stabilizátoru jsem upustil od odnímatelnosti a stabilizátor je tak trvale přilepen.

I s tímto konstrukčním stabilizátorem zůstal při použitím dvoučlánku LiPol 500 mAh problém s těžištěm. Nevycházelo tam kde mělo, ale bylo stále posunuté dozadu. Dovážení vpředu nebylo moc kde nalepit (ten trup je skutečně docela úzký) a tak jsem problém zkušebně vyřešil použitím  LiIon dvoučlánku 1550mAh a u nich jsem nakonec i zůstal. Těžiště je v místě, kde má být i bez dalšího dovažování. Jen ta hmotnost "poněkud" narostla. Přínosem je pak to, že jeden dvoučlánek stačí na vééélmi dlouhé lety a jako další bonus je to, že vyšší hmotnost zlepšila stabilitu při silnějším větru.


 V trupu moc místa není.

Několik fotografií modelu SALy po prvním letu s novým konstrukčním stabilizátorem

Ve společnosti ostatních dnes použitých modelů.


Letovka, sám si řídím, sám si fotím.
A s vysílačkou v jedné ruce a zrcadlovkou s dlouhým sklem v druhé to jde docela blbě.

Hodnocení:

Model byl dokončen v lednu 2014, ale zkušební let proběhl až 28.6.2014. Zálet se tomu ve větru kolem 6m/s ve špičkách až 10m/s moc říct nedalo.  Bylo nutno snížit výchylky výškovky na 8 mm a křidélek na 15mm. Reálně to ale vypadá na použití D/R s 60% a výchylky 8 a 15 mm jsou spíše maximem pro blbnutí.

Doklad, že skutečně foukalo víc než bych potřeboval.

Model je i s vyšší hmotnosti oproti předloze poměrně citlivý na nárazový vítr. Velký stabilizátor se projeví. Těch 6m/s je pro pohodový let spíše maximum. Nad hranici 6m/s se sice taky dá létat, ale už to není ono. Zvolený pohon má při letu proti větru docela co dělat, aby model dotlačil zpátky ke mně a vypadá to i při zapnutém pohonu spíše jako pouštění draka bez šňůry. Navíc při použití starých LiIon 1550mAh z vyřazených zdrojů k notebooku dochází k předčasnému vypnutí pohonu regulátorem. To spolu s vyšší hmotností neumožňuje ostřejší stoupání. Holt už ty LiOnky mají něco za sebou a napětí vyhodnocované regulátorem klesá rychleji, než je potřeba.

Po dovážení dalšími 9g na špici spolu s dalším zmenšením výchylek křidélek s ním létám velmi rád.  Přesto si myslím, že SALy není ten nejvhodnější model pro úplného začátečníka. Pro začátečníky bych doporučil určitě něco jiného a odolnějšího.


Když už je to SALy, tak co kruhový hod?
Nedalo mi to a když už jsem tam ten kolík pro kruhový hod dal, tak jsem si zkusil zakroužit. Výšku hodu odhaduji tak 5 až 8m a na vrcholu stoupání to vždy končilo bez zásahu do řízení přemetem. Jeden hod byl ještě o něco nižší a přemet končil trošku tvrdším přistáním. Křídlu se nic nestalo, ale jeho hmota se opřela do trupu a ten se podélně otevřel. Po slepení jsem proto kolík pro SAL zrušil.

 A jde se na pokus se SAL ...

Takto to po pokusech s kruhovým hodem dopadlo.

Poznámka k použitým servům (30.8.2014)

Použité serva sice mají udávanou sílu 1,3kg, ale i u druhého serva došlo k poškození převodů a to při normálním letu.

Úprava modelu (6.9.2014):
Když mi krátce po opravě serva nevyšel rozpočet na přistání a motor kvůli vypnutí regulátorem pro slabé aku nepomohl, tak jsem přistál o trochu tvrději než obvykle. Výsledkem byl ulomený ocas. Na RCGroups u SALy často zmiňovaný problém.

Vzhledem k tomu, že uchycení stabilizátoru není zrovna nejlépe konstrukčně řešeno, byla na řadě poměrně radikální přestavba trupu. Zadní část trupu jsem odřezal, vlepil 2 překližkové přepážky a chybějící část trupu nahradil 10 mm uhlíkovou trubkou. Váhově jsem sice na ocase ušetřil pár gramů, ale ubyla potřeba dovážení 9g vpředu.

Řešení trupu s trubkou.

Vhodnost úpravy jsem si nedlouho poté ověřil. Ne vždy se daří  a "přistál" jsem na stromě ve výšce kolem 4 metrů. Škody minimální. Jednou protržený potah z Vliesu a lehce nakřápnutý stabilizátor, na který model při sundávání spadl. Ten stačilo jen trochu prolít sekundovým lepidlem a oprava byla hotova. Stabilizátor neupadl a řešení s trubkou se tímto nechtěným testem ukázalo jako vhodnější než původní konstrukce.

Co to stálo:

Motor BC 2225/19 1350kV, regulátor AC 10A BEC, kužel 30mm dural a sklopná vrtule Graupner 7x4". Spolu za 1139Kč. 

Ze šuplíkových zásob Přijímač Jeti REX5+  kdysi dávno koupený za 1200Kč, serva jsou bazarové po 50Kč a  akumulátor Samsung ICR18650-26F zdarma. Výřezy 489Kč, Vlies 100Kč. Nějaké ty laky a lepidla.

Když to sečtu, tak jsem na cca 3000Kč. To jde.

Piper J-3 Cub podle plánu RCRevue č. 103

Po době EPP zase přišla potřeba postavit něco z klasickým modelářských materiálů. I když je Piper okoukaný, tak mi se líbí a tak jsem se svým modelem dalším z řady.Vybral jsem si vzhledem ke svým možnostem přepravy model dvoumetrový a samozřejmě, že s elektropohonem.

Technické data:
Rozpětí 2144 mm
Délka 1322 mm
Hmotnost dle výkresu 2900 g, ve skutečnosti ...
Pohon: ... (patrně některý z řady 4130/8, vrtule 15x7 a 6článek LiPol 5000mAh)

Obsah sady výřezů pro model. Chybí zde jedna bočnice z topolové překližky, která už byla v době focení zalepena v bočnici. Všechny díly jsou nasáčkovány podle jednotlivých výkresů.

Sada je od Jindřicha Krále, obsahuje frézované díly z balzy, letecké a topolové překližky a duralu. Včetně duralového podvozku byla cena sady v době koupě 3.900,- + poštovné. Já mám sadu bez duralových dílů na podvozek, tedy o něco levnější. 
Zpracování výřezů je čisté a také tvarová přesnost je po přiložení k plánu na velmi dobré úrovni. Kvalita použitých materiálů je také velmi dobrá. Občas bylo potřeba použít jehlový pilník pro dorovnání malých zářezů, takže úplné lego to není, ale když si představím, že bych to měl řezat na lupénkové pilce, tak těmto drobným nepřesnostem odpouštím a při překreslování do souřadnic z tištěného výkresu se ale asi těmto drobným úpravám vyhnout nejde.

Nedá mi to ale nesrovnat cenu takovéto sady s cenou stavebnice se stejným rozpětím SIG 1/5 PIPER J-3 CUB 2146mm  (4790Kč) nebo stavebnice s malinko větším modelem PIPER J-3 CUB 2310mm CMP062 (5690Kč). V konečném výsledku jejich ceny oproti ceně modelu stavěného z koupené sady nejsou příliš odlišné.  To platí především proto, že obě stavebnice obsahují díly na kompletní model, kdežto sada obsahuje díly tvarově náročné na výrobu. Ostatní je třeba dokoupit. A toho, co se dokupuje, není až tak málo.

Tím chci říct jen to, že i když se ceny rozsypových stavebnic zdají na první pohled vysoké (proč to je tak drahé, když tam je jen pár špejlí a není to postavené), tak na druhý pohled tomu už tak není. Píšu to s vědomím toho, že jsem si to ještě nedávno také sám myslel. Když sečtu cenu dodané sady s dalším materiálem, který ve stavebnicích je a který jsem ještě musel dokoupit, jsem na ceně stejné, ne-li vyšší. To není výtka, to je fakt. Jednoznačnou výhodou dodané sady je to, že je frézovaná z kvalitních materiálů, což se o rozsypových stavebnicích (podle dotazů na diskuzních fórech), někdy s čistým svědomím vždy říct nedá. Další výhodou je to, že takováto domácí stavba je zábavnější o vymýšlení chybějících detailů.

Nyní blíže ke stavbě.

Trup modelu

První slepená bočnice. Druhá bočnice se lepí po překrytí fólií na této první tak, aby byly ve výsledku souměrné. Vše lepeno disperzním lepidlem Ponal express.

Lepení přepážek epoxidovým 30minutovým lepidlem. Takto vypadá recyklace akumulátorů v praxi. :-) Mohu jen doporučit. Jednak to celé zatíží a za druhé mají kolmé stěny a za třetí se na ně nechytá epoxid.

Lepení obou polovin k sobě. Akumulátory opět skvěle posloužily. 

Zde mě dostal jeden zářez, který jsem zapomněl při přípravě před lepením pilníkem prohloubit a tak se řezalo žiletkovou pilkou do už naneseného epoxidu. Brr, to já nerad.

A je zažbrdlíkováno.

 

Vlepíme přepážky T9 a T10. Realizace této krátké věty mi trvala při prvním sestavení docela dlouho.  I přes pečlivé sestavení a zafixování, nebylo ohnutí obou bočnic po vytvrzení lepidla stejné a bylo vychýlené mimo osu.

 Pokus o záchranu v předchozím odstavci popsaného problému po předchozím odfrézování epoxidu ze spojů.  Náprava chybného zakřiveni trvala ještě déle, jak samotné lepení. Raději nevzpomínat ...

Poznámka pro případné stavitele. V tomto místě jsem konstruktéra neměl vůbec rád. Díra v levé topolové bočnici určená pro vkládání akumulátoru není v této fázi stavby zrovna nejlepší nápad. Přesněji, je to velice špatný nápad a to, čeho jsem se bál, se skutečně stalo.
Vzhledem k tomu, že tam ten materiál chybí, tak se každá bočnice i přes vyztužení smrkem 5x3 mm prohýbá jinak. Nastavit stejné zakřivení na výřezem zeslabené levé bočnicí a také na plné pravé bočnici je velmi obtížné až nemožné. Ohýbá se to úplně jinak a jen zafixování bylo časově náročné. Furt to někam uhýbalo. :-(
A výsledek po vytvrzení lepidla? Špatný, předek trupu je mimo osu modelu.
Takže doporučení pro případné stavitele - za lepší řešení bych považoval mít obě bočnice bez děr a potřebnou díru vyříznout až po úplném slepení trupu. Bude možná obtížnější po slepení tu díru přesně vyříznout (pokud tam je vůbec třeba) než si ji nechat předem vyfrézovat, ale sestavením strávíte určitě méně času. A předek trupu bude hned napoprvé rovný.

Po delší přestávce "zaviněné" tím, že jsem si pořídil zrcadlovku a začal jsem věnovat volný čas focení, opět pokračování stavby. Už to vypadá jak trup modelu.

Hrubě vybroušená kapota  motoru před přilepením na první trupovou přepážku. Poměrně netradičně řešené uchycení motoru, které je současně kapotou. Snad to bude fungovat.

Trup je skoro hotov. Chybí jen jen obrousit, doplnit podvozek a potáhnout.

Ocasní plochy

Než vytvrdilo epoxidové lepidlo při lepení trupu, byl čas na sestavení stevenu kýlovky.

 

Při dalším lepení epoxidem byl čas nalepit na dřevotřískovou desku fotokopie oblouků a vyříznout pro ně šablony.

Laminované oblouky jsou k šabloně drženy gumičkami nataženými přes hřebíky. Hrana šablony je oblepena izolepou. Aby izolepa na dřevotřísce držela, byl použit oblíbený fígl z EPP modelů. Hrana šablony byla potřena v tenké vrstvě chemoprénem a izolepa byla nalepená až po jeho zaschnutí.

Ocasní plochy po sestavení. Výškovka má větší rozpětí něž synovy dvacetinky. Napoprvé to je docela zvláštní pocit to vidět.

Křídla

Rozestavěné křídlo před nalepením položeber do torzní skříně a horního potahu.

Prakticky dokončené pravé křídlo. Chybí tuhý potah mezi prvním a druhým žebrem, který přijde doplnit až po sestavení modelu.

Vzpomínka na studentské léta, kdy se technické výkresy kopírovaly okenní afinitou. Zde proto, že plán obsahuje pouze výkres pravého křídla a tak výkres pro levé křídlo je potřeba zrcadlit. Pro neznalé afinita v praxi znamená položit výkres na sklo, na něj další papír (zde jen pro zajištění zrcadlově opačného výkresu otočený z druhé strany), zespodu prosvítit lampou, vše zajistit proti posunutí a kreslit.

Pouzdra pro spojku křídel

Pouzdra jsou laminované za použití Epoxidové pryskyřice L 285 ze 110 g tkaniny na trubku, která byla naseparovaná bezbarvým krémem na boty. Na trubku byly namotané 3 závity tkaniny předem prosycené molitanovým válečkem na igelitu tak, aby nikde nebyla "kaluž" epoxidu.
Doporučované obalení trubky potravinářskou folií, která by měla sloužit jako dilatační i separační vrstva, jsem nepoužil. Důvodem byla obava, jak po vytvrzení z tak úzké trubky tu fólii dostanu ven. Folie je tenká a mohla by se trhat..

Po stažení vytvrzených pouzder z trubky byly pouzdra dost těsné a tak jsem do bukové kulatiny udělal podélný zářez, do něho zasunul smirkový papír a ten obtočil kolem kulatiny a ve vrtačce jsem pak vyčistil a mírně přibrousil vnitřek pouzder tak, aby šly na trubku lehce nasouvat.