Použití lepidel

Dostal jsem dotaz na použití lepidel. Protože je toto téma poměrně často probírané, tak jsem se pokusil sepsat pár poznámek k použití lepidel, které používám. Doufám, že zde sepsané informace někomu pomohou.

Cyanoacrylate (CA) - tzv. vteřiňák, je v různých hustotách
- řídký - spoj sestavit, zafixovat např. špendlíkem a pak zalít. CA navzlíná do spoje. Není od věci lepit po vytvrzení ještě jednou.
- střední - všeobecné použití
- hustý - pro lepení větších ploch, oproti řidším tak rychle netuhne a se spojem je možné nějakou dobu manipulovat

Pár poznámek k CA lepidlům.
- Pro rychlejší vytvrdnutí lze použít aktivátor (spray), nebo jedlou sodu bikarbonát sodný NaHCO3. Aktivátor slepení urychluje, ale snižuje částečně pevnost spoje. Lepidlo jakoby vypění.
- Při tvrdnutí se zároveň vyvíjí teplo. Pozor na případnou spáleninu!
- Nevýhodou je, že se pokud spoj vytvrzuje ve vlhkém prostředí, tak zbělá a také to, že je potřeba při lepení větrat. U zvlášť citlivých jedinců se může vytvořit časem alergie.
- Všeobecné použití mimo polystyrenu, který leptá.
- Pro rozlepení se prodává rozlepovač (DEBONDER). Pozor! Rozlepovač leptá plasty a polystyren! Obsahuje aceton.
- Pokud lepidlo v lahvičce zhoustne k nepotřebě, tak jedině vyhodit. Nedá se zředit. Houstne (tvrdne) rychleji také pokud přijde do kontaktu s kovem. Proto nepropichovat kovem. Lépe bambusovým párátkem kulatého průřezu. Aby CA neztvrdlo (působením vzdušné vlhkosti) je možné otočit lahvičku dnem vzhůru a uložit do lednice (je to doporučováno, ale já jsem to nikdy nepoužil) a nebo místo uzávěru použít tenkou (teflonovou???) trubičku (lékařská kanila, která se cpe do žíly), kterou je možné zakoupit v mod. obchodech. Lahvička s CA se pak samozřejmě musí skladovat svisle. Hadička je tam trvale a slouží zároveň jako uzávěr, lepidlo přitom nezasychá. Pokud přece jen lepidlo v hadičce zatuhne, stačí ho většinou oddrolit prsty nebo v horším případě odstřihnout ucpaný kousek hadičky. Není od věci lahvičkou s lepidlem po ukončení lepení nejdříve poklepat o stůl až sloupec lepidla spadne do lahvičky a pak lahvičku stisknout a vytlačit tak zbytky lepidla z hadičky a ty utřít do hadru. Nevýhodou je, že hadičku lze použít jen pro řídký CA, i když se údajně prodává i tlustší hadička pro střední CA. Já ji nikdy neměl.
- Když lepidlo zůstane na prstech, tak alespoň mně to hrozně vadí. Pomáhá uzmout manželce igelitovou rukavici a nějakou dobu v ní vydržet. Ruka se zpotí a lepidlo pak jde sundat.

Kanagom - naředit acetonem v poměru 2:1 (kanagom:aceton) např. do mazničky na kola a po důkladném protřepání používat metodu dvojího lepení, tzn. nanést na obě lepené strany lepidlo a nechat ho úplně zaschnout a pak dát znovu na jednu stranu lepidlo a lepené části spojit a zafixovat.
Poznámka: dnešní Kanagom má jiné složení, než měl Kanagom z dob mého mládí. Lepidlo blízké starému Kanagomu se dnes prodává pod označením L510 nebo UHU Hart.

Disperzní lepidla Pattex Wood Express, Ponal Express, Perfekt-G - Výhodou je, že je spoj trvale pružný, spoj je možné při stavbě přesně ustavit, je po uschnutí vodostálý. Nevýhodou je, že schne déle. Použití zejména pro lepení balsy, dřevěných nosníků a překližky.
Disperzní lepidla nejsou vhodné pro lepení depronu a podobných materiálů. Důvodem je to, že voda v nich obsažená depron rozmáčí a kromě toho je potřeba před takovém to lepením nějak narušit povrch depronu.

Polyuretanové lepidla SOUDAL 67A, 66A, Purex (pomalý a rychlý) - vytvrzují se působením vzdušné vlhkosti a tlaku. Čím větší tlak, tím lepší spoj. Při tuhnutí nabývá na objemu, čím více vody (použít rozprašovač a navlhčit, ne lít vodu!), tím více objemu. Napěnění lze využít například pro vytvoření uložení pro servo. Viz například uložení serv u modelu Optima 2.
Lepená plocha nesmí být mastná.
Použití nejčastěji pro lepení polystyrenu, polypropylenu (EPP), balzy, dřevěných nosníků a překližek.
Tip pro lepení - spoj přelepit po složení izolepou nebo jinou páskou, Purex pak nevypění mimo spoj. a není ho třeba zbytečně odstraňovat.
Purex standart schne několik hodin. Purex rapid je tuhý asi za hodinu. Pracovat se spojem je ale možné po cca 1/2 hodině.

Kombinace lepidel CA + Purex - používá se např. u lepení větších (širších) ploch EPP. Provedení je takové, že se po stranách spoje nanese CA a dovnitř mezi ně Purex. Lepené plochy se přitisknou k sobě a spoj se přestříkne aktivátorem. CA ihned spoj zafixuje a Purex se propění mezi lepené plochy a vytvoří tak v kombinaci s CA pevný spoj.

Kontaktní lepidla LA-tmel, UHU-por, PorexCeys - používaná zejména na depron, potpron, polystyren a EPP. Způsob použití - natřít obě lepené strany, UHU-por nechat uschnout, LA-tmel počkat až přestane lepit. Obě lepené plochy pak přiložit k sobě a stlačit. Pozor, na lepení je pouze jeden pokus!
LA-Tmel je možné ředit lihem do konzistence medu, Uhu-Por se ředí technickým benzínem.
LA tmel je možné zakoupit za nižší cenu také ve větší plechovce v prodejnách pro řemeslníky (ševce).

Epoxy - používá se pro pevnostní spoje, je těžší než výše uvedené lepidla.
5 minutový - pro méně namáhané spoje, vzhledem k tomu, že rychle tuhne bývají spoje křehčí a ne vždy se pevně "vpije" do podkladu
30 minutový - Pro více namáhané spoje, je pružnější a lépe se spojí s podkladem. Patrně mnou nejčastěji používané epoxy.
Epoxy-1200 - pevnostní lepení
Bison-Bisonite, UHU plus endfest 300kg - na extrémně namáhané a "neslepitelné" spoje


Další používané lepidla:

FixLock - na zajištění matic

BalsaLock - používá se pro lepení potahu, který nemá lepivou vrstvu.
Malé odbočení od lepidel ke způsobu použití:
Kostru křídla vyfoukat fénem (já kostru ještě lakuji zředěným zaponovým lakem) a natřít podélníky (nosníky), náběžku, odtokovku a hrany žeber lehce BalsaLockem. K natírání používám tenký školní štětec číslo 6 s vlasem sestřihnutým na zhruba polovinu délky. Po natření se nechá lepidlo zcela zaschnout. Potah (papír, vlies) se přiloží a vyrovná na kostru křídla a přižehlí se. Nejdříve k hlavnímu nosníku nebo jiné části křídla, která prochází celou délkou křídla. Pak se postupně vypíná a přižehluje na ostatním podélným částem a nakonec i na žebra. Potah je možné lehce napnout fénem. Pak se lakuje napínacím lakem.

Tavné lepidlo - obecné použití, např. přilepení suchého zipu, přilepení zasklení modelu, slepení větších ploch EPP nebo polystyrenu ...

Transparentní neutrální silikon (ne lepidlo na akvária) - pro lepení zasklení modelů, po usazení skla co je navíc setřít. Je trvale pružné.

Butacel, Purocel - pro lepení zasklení modelů. Spoj zůstává čirý.

Další informace lze čerpat ze zkušeností modelářů sebraných v mém blogu Zajímavé příspěvky z Mojehobby.cz.

Eagle Sport (Čemech)

Kategorie:	RC EPP elektro samokřídlo
Rozpětí:	890mm
Délka:	470mm
Pohon:	Speed 300/7,2V, Převodovka MpJet 43/12 zubů, 3listá vrtule GWS HD 9x5, odběr 2,9A, regulátor MGM 8A, Akumulátory LiPol AVP 1100 3S1P
Řízené funkce:	elevony
Hmotnost:	290g

Hodnocení:
Model jsem koupil z výprodeje firmy Čemech. Výřezy jsou z měkkého a lehkého EPP. Pro slepení modelu jsem použil lepidlo UHU Por. Zajímavým detailem je u modelu provedení křidélek. Pant je vytvořen z EPP a křidélko se včetně tohoto pantu lepilo k vlastnímu profilu křídla. Chytré, praktické.

Z důvodu použití lehkého, ale měkkého EPP bylo po slepení model třeba důkladně vyztužit. V mém případě pro příčné vyztužení zalepením 2 ks pásků zespodu do křídla do zážezu v EPP CA lepidlem (pásky se používají k stažení balíků) a lepící páskou se sklem pro vyztužení zhora. Mimo toto příčné vyztužení bylo ještě potřeba model vyztužit "do kříže" opět lepící páskou se sklem. Bez této výztuhy se model příliš kroutil a pokus o přemet dopadl něco jako kopaný výkrut s následnou vývrtkou. Pásky se sklem jsou následně přežehlené modelářskou žehličkou. Neodlepují se pak.

Vím, že použitý pohon je těžký, ale pohon mi zbyl z modelu MT2 a model jsem si postavil pro pohodové polétání za barákem a pro tento účel stačí. Až motor někdy shoří bude nahrazen tzv. stříďákem příslušného výkonu.

Podle toho, jak se model nezáludně po vyztužení chová, mám za to, že tento model i s mnou použitým pohonem je prvním vhodným modelem pro začátečníka. Kromě toho mne také velmi překvapila odolnost použité 3listé vrtule. I po kolmém nárazu do zdi se jí nic nestalo. Bohužel některé přistání jeden list vrtule nepřežil.



(aktualizováno 25. srpna 2011)
Model se dočkal přestavby s úpravou pohonu. Viz příspěvek EAGLE - změna pohonu.

Diferenciace křídélek vlivem posunu páky kormidla.

Co to diferenciace křidélek je a k čemu slouží?
Diferenciace křidélek znamená, že mechanickou nebo elektronickou úpravou náhonu křidélek docílíme rozdílné výchylky křidélek nahoru a dolů.
Diferenciace slouží především k odstranění nežádoucího chování modelu a to především u modelů s nesouměrným (prohnutým) profilem křídla a modelů s tenkým profilem křídla.
Důvody proč diferenciaci křidélek používat jsou dva:

• změnou výchylky křidélka vzroste u nesouměrného profilu aerodynamický odpor rozdílně na každé straně křídla a jedna polovina křídla je tímto aerodynamickým odporem bržděna více než druhá. Model po vychýlení křidélek nejdříve mírně vybočí na stranu, kde je křidélko vychýleno dolů a se teprve potom se začne otáčet kolem podélné své osy.
• křidélko, které je vychýleno dolů má vysoký úhel náběhu a dojde k dočasnému odtržení proudnic. Model před otáčením kolem osy prosedne.

Jak nastavit mechanicky poměry pák tak, aby došlo k žádoucím diferenciaci výchylek je nastíněno na přiložených náčrtcích.
V obou uvedených případech se předpokládá pohyb táhla 15 mm dopředu a dozadu. Jedná se o zjednodušený nákres, který vyžaduje určitou dávku představivosti. ;-) Výsledek ale i v této zjednodušené podobě ukazuje, proč k dojde k různé výchylce křidélka nahoru a dolů při posunutí páky křidélka před jeho osu otáčení.

1. Náčrtek poměrů na kormidle v případě, že je náhon v ose otáčení - pokud je náhon křidélka uchycen v ose otáčení křidélka (bod1), tak jsou výchylky křidélka na obě strany stejné, tzn. že při pohybu táhla o 15 mm budou v daném příkladu výchylky na obě strany cca 15 mm na odtokové hraně křidélka.
2. Náčrtek poměrů na kormidle v případě, že je náhon před osou otáčení - pokud je náhon křidélka uchycen před osou otáčení křidélka (bod2 - úmyslně zvýrazněna vzdálenost od osy otáčení křidélka), tak je výchylka na odtokové hraně křidélka nahoru větší (cca 21,5 mm) než dolů (cca 9 mm).

Přesnější náčrtek o co jde:

Uvedená vlastnost může mít jak nedobrý tak i dobrý vliv na letové vlastnosti modelu.

• Nedobrý v případě, že byla aplikována neúmyslně z neznalosti a pak se člověk diví proč to nefunguje, jak má a chová se za letu tak nějak podivně.
• Dobrý vliv například v případě, kdy obě křidélka poháníme najednou jedním servem. Z každé strany páky serva je náhon na jedno křidélko. Pak záměrným posunutím páky křidélka poněkud dopředu před osu otáčení, vytvoří žádoucí větší diferenciaci s většími výchylkami křidélek nahoru.

Další informace k diferenciaci (co to diferenciace je a jak ji správně nastavit) naleznete na stránce Zajímavé příspěvky z modelářských diskuzí, kde hledejte text diferenciace.
Další velice zajímavý článek na téma poměry výchylek u serv a kormidel naleznete na adrese http://www.w3mh.co.uk/articles/html/csm1_2.htm. Je sice původně směřován pro piloty helikoptér, ale tam uvedené schémata platí obecně. Doporučuji přečíst a nebo při neznalosti angličtiny alespoň prohlédnout grafická schémata.
Další zajímavý článek je How To Set-Up a Racing Glider. Popisuje seřízení diferenciace u větroňů. Je sice taky v angličtině, ale případné chvíle spolupráce se slovníkem stojí za to.

Lze se sám naučit řídit RC model letadla?

… aneb Desatero, jak se sám naučit řídit RC model letadla.

Krátká odpověď na titulek stránky zní: “Určitě to jde, ale bolí to.”

Dotaz tohoto typu se čas od času objevuje jak v e-mailech, tak i v různých diskuzích. Odpověď na to ale není tak jednoduchá, jak by se mohlo na první pohled zdát. Přesto se o to pokusím. Jsme ve škole a tak budu případnému zájemci o létání pro zajištění školního ducha tykat.

1. Zkus se poptat ve svém okolí po modeláři, který už létá, popřípadě se pokus zjistit, kde je v okolí nějaká plocha, kde modeláři létají a popros někoho, jestli by ti s modelem i létáním nemohl pomoct


2. Pokud to napoprvé nevyjde, opakuj bod 1. Vypadá to jako legrace, ale myslím to skutečně vážně.


3. Pokud nepomůže ani bod 1. ani bod 2. tak se zkus poptat na diskuzi mojehobby jestli někdo nemodelaří v okruhu třeba i 20 km od tvého bydliště. Osobní kontakt se zkušeným modelářem se finančně vyplatí i při větší vzdálenosti. Každé tvrdší setkání modelu s matičkou zemí stojí nějaký ten peníz. A zpočátku bývá četnost tvrdších setkání větší.


4. Pokud nevyšly předchozí 3 kroky, tak můžeme zkusit další postup. Předpokládám, že už máš zakoupený nějaký školní model, vhodný pro začátečníka a RC vysílač. Inspiraci pro výběr vhodného nářadí je možné najít například v obecném článku Jak se naučit ovládat model s co nejmenšími finančními nároky a dále v článku věnovanému konkrétnímu výběru modelu Čím začít . K tomu jen doplňuji, že vhodných modelů i RC souprav je více a dosti často záleží na financích, které lze použít. Uvedené příklady byly napsány zhruba v polovině roku 2004 a popisují podle mého soudu v té době optimální řešení.
   
   
• Stáhni si simulátor FMS, udělej si nebo si nech udělat adapter k vysílačce od nějakého známého, který rozumí elektronice. Pokus se na simulátoru nějakou dobu trénovat a nacvič si postupně tyto obraty:
  
  
  • vzlet
  • let od sebe
  • let k sobě
  • přistání
  • let v oválu
  • let v osmičkách
  • (+) let na zádech
  • (+) akrobatické prvky jako jsou přemet, výkrut a souvratová zatáčka
  
  
  
  Náčrtek letu po oválu a do osmičky


• Až budeš tyto prvky zvládat včetně startu a přistání (to platí pro prvních šest bodů, další dva uvádím pro zvlášť pečlivé), můžeš přikročit k dalšímu kroku. Přitom je třeba ale mít napaměti, že simulátor typu FMS situaci zjednodušuje a na model ve skutečnosti působí vítr, nesouměrnost modelu, cena modelu, kterou máš zafixovanou v podvědomí a mnoho dalších vlivů.
5. připrav si model tak, aby měl těžiště v předepsané poloze a výchylky kormidel také podle doporučených hodnot. U těžiště bývá dosti často doporučeno určité rozmezí, ve kterém by se mělo pohybovat. Pro začátek je potřeba zvolit hodnotu blíže k náběžné hraně křídla. Pokud jsou u modelu uváděny 2 varianty výchylek kormidel, je opět vhodnější pro začátek použít výchylky menší.


6. ověř si, jestli se kormidla pohybují správným směrem.
   
   Nastavení:


• na pravém kniplu je nahoru plný plyn, dolů volnoběh spalovacího motoru nebo zastavení elektromotoru


• na pravém kniplu je vlevo naklonění modelu křidélky doleva a vpravo naklonění modelu doprava. Úmyslně píšu naklonění, protože u modelu s křidélky se zatáčí tak, že se model křidélky nejdříve nakloní a pak se přitažením výškovky uvede do zatáčky. Školní hornoplošníky ale vlivem působení aerodynamických sil na model mají snahu zatočit už jen po naklonění modelu křidélky. Proto je potřeba výškovku lehce přitahovat až když se modelu do zatáčení nechce. Jde o to, netahat za výškovku více, než je potřeba.
  
  V praxi to vypadá tak, že při vychýlení kniplu křidélek vpravo jde pravé křidélko nahoru a levé dolů a při vychýlení kniplu vlevo jdou křidélka opačně. Přitom se většinou doporučuje, aby křidélko, které je vyklopené nahoru mělo o něco větší výchylku něž křidélko na druhé půlce křídla, které je vyklopené dolů. Tomuto nastavení se říká diferenciace křidélek


• na levém kniplu nahoru je výškovka vychýlena dolů. Tomuto se říká potlačení (výškovky). Dolů je výškovka vychýlena nahoru a tomuto se říká natažení. Výškovkou je přitom myšlena pohyblivá část vodorovné ocasní plochy


• na levém kniplu vlevo se směrovka vychýlí vlevo a naopak. Všechny výchylky kormidel jsou popisovány tak, jako by pilot stál za letadlem. Směrovkou je pohyblivá část svislé ocasní plochy


• pokud máš model ovládaný směrovkou a výškovkou, tak se doporučuje mít směrovku na pravém kniplu místo křidélek. Platí, že pravá ruka řídí směr a levá výšku.
  
  Neboj se si s modelem v ruce pohrát. Chyť model do jedné ruky a dívej se na něho zezadu jakoby ve směru letu a přitáhni výškovku (tzn. knipl na vysílači k sobě). Výškovka by se měla pohnout nahoru. Teď si představ, že proti tobě fouká vzduch a představ si, co ten vzduch s modelem při přitažené výškovce udělá. Srazí ocas modelu dolů a model poletí vzhůru. Vyzkoušej i vychýlení výškovky dolů.Stejně tak vyzkoušej směrovku. Pohni kniplem směrovky vpravo a pohyblivá část směrovky se také pohne vpravo. Co udělá foukající vzduch? Tlačí ocas modelu vlevo a model tak zatáčí doprava. Vyzkoušej i vychýlení směrovky vlevo.U křidélek pohni kniplem vpravo a podívej se jak se křidélka pohnou. Opět si představ, že proti tobě fouká vzduch a co ten foukající vzduch s modelem udělá. Když bude pravé křidélko vychýleno nahoru a levé dolů, proudící vzduch srazí pravé křídlo dolů (levé tlačí nahoru) a model se nahne (roztočí) podle podélné osy doprava. Stejně tak ověř vychýlení modelu na opačnou stranu.
  
7. na vysílačce (pokud to umí) nastav


• dvojí výchylky (D/R) pro křidélka a výškovku, popřípadě pro výškovku a směrovku v hodnotách zhruba kolem 60% doporučených a nacvič si na rádiu přehmátnutí z kniplu na přepínač, který D/R ovládá.


• nastav pro křidélka a výškovku exponenciály v hodnotách cca -60%. Důležité je to mínus, které způsobí, že výchylky kormidel kolem neutrálu kniplu nebudou tak citlivé. Vysvětlím to na přehnaném příkladu. Při expu -60% by to mohlo vypadat tak, že pohyb vrcholu kniplu z neutrální polohy uprostřed o 5 mm vyvolá pohyb kormidla o cca 2 mm. Pohyb kniplu od maximálního vychýlení 5 mm směrem k neutrálu vyvolá pohyb kormidla o 10 mm.


8. a můžeme jít na letiště. Přitom za letiště není možné považovat úzkou cestu nebo hřiště, kolem kterého rostou stromy. Doporučuji plochu bez stromů v kruhu cca 200 m kde ve středu kruhu stojí pilot. Někdy se doporučuje učit se létat na mírném svahu. To má ale své nepříjemné důsledky:
   
   
   
   • ne vždy fouká vítr proti svahu, jak by bylo potřeba pro start modelu
   
   
   • po odstartování modelu ze svahu dolů se model opticky rychleji vzdaluje, což není pro první let určitě moc příjemné zjištění
   
   
   • pokud při startu fouká vítr proti svahu, což je žádoucí, tak se během letu docela jistě jeho směr nezmění o 180° tak, aby foukal po svahu a bylo možné s modelem přistát proti větru. Je totiž potřeba si uvědomit ten fakt, že model se nepohybuje proti zemi, ale vždy proti okolnímu vzduchu, tzn. že např. model letící rychlostí 10 m/s proti větru o rychlosti 10 m/s proti zemi ( RC pilotu) vypadá jako by stál na místě, ale ve skutečnosti se pohybuje rychlostí 10 m/s! A když model poletí po větru o 10 m/s s vlastní rychlostí také 10 m/s, bude se proti zemi pohybovat rychlostí 20 m/s!
     
     

   Před letem je potřeba zkontrolovat:

• zda jsem na letišti sám, popřípadě s pomocníkem. Létat za přítomnosti psa, dětí nebo milenky není vhodné. Vše rozptyluje.
  
• zda je zapnutý vysílač i přijímač, přitom mlčky předpokládám, že akumulátory jsou nabité a elektroinstalace v modelu je v pořádku
  
• ověřit si, je-li vytažená anténa na vysílači a anténa přijímače visící za modelem a nemůže přijít do styku s vrtulí nebo se nemůže zasunout do mezery některého kormidla, která vznikne při jeho vychýlení.
  
• zkusit zda jsou výchylky kormidel v souladu s bodem 6 tohoto návodu
  
• D/R nastav na menší výchylky, připrav se ale na to, že kdyby výchylky po odstartování nestačily a model by nestoupal nebo při plném natažení výškovky dokonce klesal, je potřeba D/R přepnou na větší výchylky
  
• pokud mám sebou pomocníka, ukážu mu jak se pracuje s trimy vysílače, zejména kde je nahoru, kde dolů a kde vpravo a vlevo. Neuškodí také když bude vědět, kde je přepínač D/R. Dále uváděný pojem trimovat znamená dorovnat výchylky kormidel modelu tak, aby letěl rovně při kniplech v neutrálu.
  
• pokud máš pomocníka nechej ho, ať model hodí s plným plynem proti větru. Přitom ale platí, že model nesmí hodit příliš šikmo nahoru, ale buď “vodorovně” nebo jen mírně vzhůru a vždy bez náklonu.
  
• pokud pomocníka nemáš, vezmi model do pravé ruky (jsi-li pravák) levou rukou dočasně přechytni na knipl plynu, přidej plný plyn a model hoď proti větru bez náklonu a s mírným stoupáním nebo rovně. Levou rukou ještě před odhozením přechytni na knipl výškovky.
  
• model odstartuje a nech ho pár sekund letět ve směru odhození a příliš netahej za výškovku (nenuť model příliš stoupat) aby model mohl nabrat rychlost. Teprve až model bude od tebe cca 20-50 m mírně natahuj výškovku a nech model vyletět do výšky kolem 50-100 m. Určení výšky i vzdálenosti záleží na velikosti a rychlosti modelu. Předpokládám, že se jedná o školní model a tak by rychlost neměla být příliš vysoká. Takže hlavním kritériem je viditelnost modelu
  
• když model nabere dostatečnou výšku nebo když se začne vzdalovat za hranici zhruba 100 m (opět záleží na velikosti modelu), začni lehce ťukat na jednu stranu do kniplu, kterým řídíš směr. To ťukání ber obrazně. Jedná se spíše o to, nedržet knipl křečovitě, ale vždy ho jen lehce vychýlit a pustit zpátky. Model se začne otáčet a otáčíš ho do té doby dokud neletí proti tobě. Když ale model letí proti tobě je potřeba si vzpomenout na nácvik ze simulátoru a to, že máš najednou obrácené výchylky pro řízení směru. Přitom není ze začátku od věci model “řídit” tak, že ho mimo zatáčky v postatě neřídíš, ale pouze vyrovnáváš jeho náklon do neutrálu. Nech ho ze začátku letět pouze přibližně ve směru, který chceš ty. Teprve postupně až přijdeš na to jak řídit, zkus směr letu zpřesnit.
  
• u modelu řízeného křidélky je potřeba po naklonění modelu také lehce natáhnout výškovku - viz výše
  
• když klesne tep pod kritickou hranici a uklidníš se, tak je vhodné model vytrimovat tak, aby letěl rovně a s motorem na plný plyn mírně stoupal a bez plynu mírně klesal. K tomu je dobré využít pomocníka. To vše v dostatečné výšce. Pokud máš pomocníka, tak je dobré model trimovat hned, jak se dostane do bezpečné výšky a je ve vzdálenosti, kdy je na model dobře vidět.
  
• když už model létá rovně, tak dokud je v nádrži palivo nebo dokud ještě nejsou akumulátory u elektropohonu v polovině kapacity (zjistí se to sledováním času a na vysílačích k tomu slouží zabudované stopky), tak je vhodné přejít od letu od sebe a k sobě k letu po oválu. Přitom už pomalu snižovat výšku letu a postupně si zvykat na to, že by model mohl přistát.
  
• před přistáním je potřeba naletět s modelem do vzdálenosti na kterou je ještě dobře vidět, otočit model pomalu k sobě a ubrat plyn na zhruba polovinu (záleží to na typu modelu). Model začne sám klesat a ty mu jen lehce pomáháš dolů mírným potlačením výškovky. Když je model zhruba v polovině původní vzdálenosti, stáhni plyn na nulu a nech model postupně snižovat výšku. Přitom nezačni kvedlat výškovkou nahoru a dolů, pouze pokračuj v započatém díle. Model postupně vytratí rychlost a sám přistane. není přitom vůbec důležité, jestli přistane 50 m před tebou nebo 50 m za tebou. Důležité při prvních letech je, že model přistane bez poškození. Důležité není jak daleko od tebe. Pokud bys začal výškovkou příliš do přistání zasahovat, tak model začne poskakovat ve vlnách nahoru a dolů a výsledkem může být docela tvrdé připlácnutí modelu k zemi po ztrátě rychlosti nebo v horším případě i sklouznutí modelu k zemi a více nebo méně poškozený model.
  


9. Pokud jsi přistál a model to přežil vydýchaj se sedni si, pobav se o letu s pomocníkem a prober si v paměti, co se po dobu letu dělo.


10. Až se uklidníš a model to přežil, nachystej se na další let. Tentokrát už můžeš začít od bodu 8.

Pokud se někomu zdá tento postup nesmyslně náročný, tak vězte, že je to spíše základ a ve skutečnosti to může být o krapet náročnější. Uvedené poznámky jsou psané na základě vlastní zkušenosti, protože já jsem začínal taky bez instruktora a kromě toho v době, kdy modely z EPP ještě na trhu nebyly a v době, kdy jsem nevěděl o existenci simulátoru FMS. V současné době je situace díky školním modelům z EPP a velké nabídky elektromotorů a akumulátorů podstatně jednodušší. Ale i přes tento fakt si myslím, že pokud bude nováček začínat úplně sám a bez pomoci, tak zde uvedené poznatky mu určitě nebudou na škodu.

Proto doufám, že toto desatero berete jako snahu pomoct a ne jako snahu odradit. Modelařina a letecká zvlášť za to určitě stojí.

20.11.2004

Čím začít podruhé

Stavil se za mnou známý, kterému jsem se pokoušel zalétat model/hračku Piper (viz výše) s tím, že jeho syn by rád pokračoval dál a co bych mu mohl doporučit.
1) rádio
Flash 5X FM (Tx + Rx + krystaly) Cena: 4 600 Kč - potřebuješ vysílač, přijímač a krystaly pro vysílač a přijímač. Chtěj vysílač pro pásmo 35MHz. Flash 5 je vysílač se 4 proporcionálními kanály (plynulý pohyb) a jedním neproporcionálním (má 3 polohy)
http://web.telecom.cz/rc-draha/RCsoupravy1.htm#hitec
nebo lépe

Multiplex Cockpit MM Vario-Set 25114 35 MHz - Cena : 6 490 Kč - tento 7kanálový vysílač je pokrokovější, líp se čistí, protože má hladký povrch bez výstupků. Tento vysílač si myslím, že mu bude stačit na příštích 10 let. Oproti Flash má také více mixů a kanálů. Hitec by ho mohl omezovat pokud by začal dělat modely s více funkcemi nebo složitějším řízením. Myslím si ale že by mu to taky mohlo nějakých 4-5 let stačit. Záleží na tom jestli ho to nechytne velice silně a nebude chtít třeba závodit. Pak by mohl nějaký ten kanál a hlavně mix chybět. Flash 5 má teď můj kluk a občas mu něco chybí a musí se to pracně nahrazovat.
http://web.telecom.cz/rc-draha/RCsoupravy1.htm#multiplex
Novou volbou na trhu je také

Hitec Optic 6 FM - Cena 5849 Kč - toto je nový typ vysílače, který by měl být v užitné hodnotě srovnatelný s vysílačem Multiplex Cockpit MM.

Mimo Hitec a Multiplex jsou Graupner a Futaba. Obě značky jsou kvalitní ale na trochu vyšší cenové hladině. Jinak řečeno, za stejnou cenu dostaneš u Multiplex a Hitec víc než u Futaba a Graupner. Obě jsou ale kvalitní. Další možností je bazar, ale tak je problém v tom, že nevíš co s tím předchozí majitel dělal a jestli to nemá nějakou skrytou vadu. U nové máš 2letou záruku. A já bych asi volil nový CockPit nebo Hitec Optic 6.

2) model
Bendy 400 cena 1090,00
http://web.telecom.cz/rc-draha/Stavebniceletadel.htm#telink

výrobce: http://www.telink.cz/cz/katalog/bendy400.htm
test modelu: http://www.rcmania.cz/2003/Nuclear/bendy/BENDY400.htm
Bomber - cena 1990,00 - model z potpronu/depronu - lehký, oblíbený, ale přece jen méně odolný při nárazu
výrobce http://www.potensky.cz/cz.htm
MiniTornádo - cena 1320,00, Toro 300 - cena 1510,00 - oba modely jsou samokřídla z EPP. Chybí tomu ale ocas. Myslím si, že model s ocasem je vhodnější. Taky je to o něco dražší.

http://web.telecom.cz/rc-draha/Stavebniceletadel.htm#telink
Filip 400 - cena 2610,00 - tento model je taky oblíbený a je čučavější, ale při ráně do země jsou z něho třísky a je dražší.
http://web.telecom.cz/rc-draha/Filip.htm

3) serva
2 ks Hitec HS-55 - mikroservo - Cena : 590 Kč/kus
Nebo PC09 za cenu cca 350 Kč. Chtěj 9 gramové serva.
http://web.telecom.cz/rc-draha/Serva1.htm#mikro

4) regulátor

jakýkoliv 8-12A např. JETI JES 012 - cena 730 Kč
http://web.telecom.cz/rc-draha/Regulatory.htm

5) akumulátory
3článek LiPol 1500 až 2000 mAh - cena od 1200 do cca 1500 za 3článek. Doporučuji koupit 2 sady 3článků, protože s jednou bude lítat a druhá se bude dobíjet.
http://web.telecom.cz/rc-draha/Akumulatory1.htm#lipol - dají se ale sehnat i levněji, např. nový typ AVP 2000 stojí cca 390Kč za článek viz Ladislav Křivský

6) pohon

Pro model Bendy je doporučen motor 400/ 7,2V, převodovka MP JET 3,5/1(No8012), unašeč MP JET (No 8030), vrtule APC 11/7 cena tak kolem 500 za vše.

7) nabíječka LiPol, omezovač
konstrukce Miloš Zajíc - cena cca 60 Kč za součástky koupené v prodejně EZK v Olomouci a 150 hotový modul od Zajíce. http://www.zajic.cz/nablion/nablion.htm
omezovač LiPol opět Zajic cena 330Kč. http://www.zajic.cz/omezovac/omezovac.htm
Shrnutí: - 6500 - Vario-set MPX CockPit 35 MHz, s přijímačem, baterkami a nabíječkou a krystaly. Nabíječka asi není přímo součástí dodávky vysílačky
- 1100 - model Bendy 400
- 150 - Nabíječku LiPol Zajíc pro 3článek
- 330 - omezovač Zajíc pro 3článek
- cca 2000 - akumulátory (2 sady)

- cca 1500 - zbytek tj. regulátor, motor, převodovka, vrtule. Konkrétně regulátor bych se z bazaru koupit nebál.

Takže závěr - bude to stát pár peněz. Celkem kolem 12000. Ale to už je pak skutečně vše. Tedy v případě, že s tím nebude moc třískat. To ale model z EPP vydrží nesrovnatelně déle než jakýkoliv jiný. Osobně doporučuji raději ze začátku připlatit za vysílač a ušetřit za model a pohon. Později bude alespoň na čem stavět a nebudeš omezován tím, že rádio něco neumí.
Inspiraci lze také nalézt na stránce Jak se naučit ovládat RC model s co nejmenšími finančními náklady . Další možností je také řešení popsané na stránkách http://www.mo-na-ko.net

Doufám, že jsem tě moc neodradil. Ono takto napsané všechny ceny najednou na jednom místě moc nepotěší. Ale můj syn taky funguje tak, že polovinu mu zaplatím já a druhou půlku splácí z toho, co dostává na kapesném a od babiček atd. Viz článek Modelařit s dětmi, ano!

Vhodnost Hitec Flash5 a modelu Toro:

K Hitec Flash 5X - já jsem měl vysílač Flash 5 (bez X) a do doby než jsem si nechal rozšířit počet pamětí fungoval bez problémů. Od té doby občas dojde k přepsání modelů mezi pamětmi. Je proto potřeba před letem po změně modelu alespoň letmá kontrola nastavení. Tento problém by ale u X varianty být neměl, protože počet pamětí je vyšší a není je potřeba rozšiřovat.

Obecně se dá říct, že se na Hitec vysílače pohlíží trochu skrz prsty, ale možná to bude i tím, že se tyto nejčastěji prodávají a je něco jiného když je jedno rádio vadné ze sta a něco jiného jedno z 20 prodaných kusů. Přesto je to podle obchodníků nejčastěji prodávaná značka.

Nevím jestli jsem ti moc pomohl, ale jak jsi sám napsal, je to o penězích. Obecně každému doporučuji raději ušetřit na ceně modelu a přidat na ceně rádia. Pokud se podíváš na stránce Seřazení vysílačů podle vybavení na skupinu 3, tak budeš v budoucnosti asi více spokojený než se skupinou 2.

Toro je podle mého soudu dobrá volba a v dnešní době kdy je dostatečný výběr akumulátorů o mnoho snažší. Model FIT1800 neznám.

Vím ale, že lepší volba než Toro bývá doporučovaná Sagita od Reicharda. Má mít údajně lepší letové vlastnosti. Výhoda EPP je v tom, že když ho prudce seznámíte s matičkou Zemí, tak to docela jistě nepřežije. Model z EPP docela často jen odpruží od Země a přežije i poměrně velkou ránu bez újmy. No a pokud se přece jen něco zlomí, tak sekundové lepidlo s aktivátorem je dobré mít sebou a model je během 5 minut opět ve vzduchu. Model stavěný klasicky to většinou nepřežije.
Další informace na toto téma najdete také v článku Jak se naučit ovládat RC model s co nejmenšími finančními náklady.

A pokud Vás zajímá jestli je možné se sám naučit řídit RC model letadla, můžete si postup jak na to jít přečíst na stránce Lze se sám naučit řídit RC model letadla?

Čím začít

Před časem jsem dostal takovýto dotaz:
Narazil jsem na tvoje stránky a chtěl bych tě požádat o radu. Nejsem žádný modelář (dříve jsem dělal plastikové modly letadel 1:72), ale rád bych si zalítal. Uvažoval jsem o koupi nějakého Setu pro začátečníky (letadlo + vysílač, přijímač, motorek, aku, servo atd. - prostě všechno v jednom). Konkrétně jsem pokukoval po modelech: F4-U CORSAIR, PIPER J3-CUB, ACCIPITER BADIUS II na internetovém obchodě http://www.peckamodel.cz/. Mohl by si mi některý z nich doporučit nebo navrhnout jiný Set (hlavně něco odolnýho)? A kde se dá případně co nejlevněji koupit - klidně i z druhé ruky.

A poslední věc: Nevíš o nějaké www stránce ke jsou návody jak začít s létáním, abych ten model po prvním vzlétnutí nerozšvihal?

Odpověď jsem napsal, ale protože podobné otázky dostávám opakovaně, tak si myslím, že by mohla zajímat i další čtenáře, tak ji dávám i tady:

No pokud chceš set, tak bych doporučil spíše FLYING DRAGON nebo ACCIPITER RADIUS I nebo ten druhý podobný model ACCIPITER RADIUS II (jeden má vzepětí do U a druhý do W) - viz http://www.jr-models.cz/aera.html od JR-Models. Oproti Consairu nebo Piperu má menší plošné zatížení (větší plocha křídel při skoro stejné hmotnosti) a obecně větroně lítají “samy”. Proto raději model typu větroň. Dalším podobným typem je například i model od RCM-Pelikán New Skylark popřípadě Wing Dragon, který bývá označen jako nejpovedenější z tohoto druhu hraček.

Osobně jsem ale ani jeden z těchto modelů nezalétával. Měl jsem pouze k zalétnutí model Piper řízený pouze směrovkou a otáčkami motoru. No, upřímně, lítá to ale nic moc. Dokud šel motor, tak to jakžtakž letělo, ale jakmile motor přestal točit kvůli vyčerpaným akumulátorům, tak bez motoru to jde vlivem vysokého plošného zatížení. šel poměrně rychle k zemi. Také se mi nelíbilo řešení ocasních ploch, kdy byly uchyceny pouze kolíčky v plastovém držáku a hýbaly se i po uchycení snad na všechny strany. Aby model byl vůbec schopen letu, tak jsem si na letišti musel pomoct izolepou a ocasní plochy alespoň provizorně zafixovat. Když jsem pak četl test na tento model v některém z našich modelářských časopisů, tak jsem si myslel, že buď byl test dobře zaplacený nebo testoval úplně jiný model. Model ale vypadal na první pohled stejně. Možná, že na druhý pohled byl jiný … Model větroně se bude líp řídit a to je pro začátečníka velké plus. Pokud má model tohoto typu těžiště ve správném místě a není pokroucený, tak ho i začátečník zvládne dříve.

A ještě jedna poznámka k tomu setu - chtěj set pro pásmo 35 MHz a ten, který je vybaven 3 kanálovým vysílačem. Pokud by ale záleželo na mém rozhodnutí, tak bych se těmto hračkám spíše vyhnul a pokračoval podle dále naznačeného. V konečném výsledku to vyjde levněji.

Pokud to ale u tebe vypadá, že bys u funkční modelařiny chtěl zůstat na delší dobu a ne jen do doby než tato hračka přestane fungovat, tak bych spíše doporučil pořídit si plnohodnotné počítačové rádio (viz Srovnání vysílačů skupina 2). Pokud jsou finance problémem, tak i třeba v nižší cenové kategorii ze skupiny 1 a k tomu opět stavebnici větroně (např. Filip 400 je velmi oblíbený) a nebo něco z EPP jako je Minitornádo, Toro a něco dalšího z této skutečně nerozbitné řady od spousty výrobců. Rozdíl mezi Filipem a něčím z EPP je v tom, že Filip líp vypadá a líp létá, ale když ho prudce seznámíš s matičkou Zemí, tak to docela jistě nepřežije. Model z EPP docela často jen odpruží od Země a přežije i poměrně velkou ránu bez újmy. No a pokud se přece jen něco zlomí, tak sekundové lepidlo s aktivátorem je dobré mít sebou a model je během 5 minut opět ve vzduchu.

Tady bych ale doporučil abys zkusil ve svém okolí kontaktovat někoho, kdo už létá. To doporučení platí i pro model ze setu. Modeláři jsou většinou sdílní a tak by ti určitě pomohl jak s výběrem modelu a rádia, tak i s prvními lety. Pro výběr modelu a rádia najednou platí pravidlo - v rámci daného balíku peněz raději přidat za rádio a ubrat za model. Rádio zůstane i když se model rozbije. Proto doporučuji raději rádio ze skupiny 2.

Úplně na závěr bych doporučil nějakou chvíli sledovat diskuzi na http:///www.mojehobby.cz.

Jednak tam budeš mít možnost po přečtení historie získat základní modelářské vzdělání (samozřejmě, když vynecháš nic neřešící spory o ničem - ale i to je život), a hlavně bys tam mohl zjistit kontakt na někoho z tvého okolí a také se tam můžeš doptat na některé nejasnosti.

Jako další ti mohu doporučit magazín http://www.mojehobby.cz/magazin/.

Tam se dozvíš mnoho zajímavého a pro začátek mnohdy i nezbytného.
V každém případě je ale třeba říct (a je to vidět i z předchozího textu), že modelařina je poměrně nákladné hobby. Určitě nákladnější než dejme tomu sledování televize. No a pokud bys pokukoval po vrtulnících, tak s čistým příjmem pod 20000 Kč a rodinou snad jen ty halové blechy typu Hornet a pod, ale i u nich je už třeba v každém případě rádio minimálně ze skupiny 4.

Takže přeji stejný počet startů i úspěšných přistání.

Balza a její použití

Občas dostávám dotazy jakže to je s tím použitím balzy. Důvodem je to, že skoro každý návod začíná větou “použijeme lehkou a pevnou balzu”. Jak uvidíte dále takováto věta si odporuje sama sobě, protože buď existuje balza lehká nebo pevná. Lehká a pevná asi zůstane i nadále pouze snem každého leteckého modeláře.
Protože se to nesnadno vysvětluje v textu, pokusil jsem se vytvořit tabulku, která by mohla dát alespoň základní náhled na věc. Uvedená tabulka je pouze rámcem, ve kterém by se podle mých zkušeností mělo použití balzy pohybovat. Pokud jsou Vaše zkušenosti jiné nebo jsem ještě na něco důležitého zapomněl, napište mi spolu s krátkým odůvodněním o co se jedná. Neexistuje jediný důvod, proč by se tabulka nemohla upravit a tím zpřesnit.
Výsledkem by mohla být tabulka, která pomůže začátečníkovi např. v tom, že nepoužije 100 balzu na nosník a 200 balzu na potah křídla s polystyrénovým jádrem.

Měrná hmotnost v g/dm3	Pokojové modely	Házedla	Modely CO2, 1:20	A3, A1	Motorové RC modely
40-60	žebra, ocasní plochy	plné ocasní plochy, žebra	plné ocasní plochy, žebra		výplně, přechody, plné konce křídel
60-90	křídla, nosníky, trupy	plné ocasní plochy, plné křídla, žebra odtokovky	plné ocasní plochy, nosníky, prkénka na trup, žebra, odtokovky	žebra, odtokové hrany, podélníky	výplně, přechody, plné konce křídel, prkénka pro trup, žebra lehkých modelů, potah plných křídel z jádrem z polystyrénu
90-120		náběžky křídel	náběžky křídel, vrtule	náběžky křídel, podélníky, výztuhy	výztuhy, žebra, odtokové hrany, příhradové konstrukce trupů lehkých modelů potažených balzou, potah plných křídel z jádrem z polystyrénu
120-150				nosníky	nosníky lehkých modelů, náběžné hrany, podélníky a příčky, žebra s vyšším nárokem na pevnost, potah konstrukčních křídel, potah náběžných částí křídel
150-190		trupy		bočnice zadní části trupu	nosníky křídla, podélníky a příčky větších konstrukčních trupů, náběžné hrany větších modelů, žebra velkých modelů
190-230		trupy			nosníky velkých modelů, podélníky malých průřezů

Z tabulky je vidět, že nejde jednoznačně určit, že např. pro žebra se použije balza té a té měrné hmotnosti. To je důvod, proč se některé části v tabulce opakují.
Obecně platí, že lehčí balza se líp opracovává (řeže, brousí), ale je méně pevná a používá se pro modely s malým plošným zatížením a na málo namáhané místa jako jsou např. různé výplně, těžší balza se hůře opracovává, ale je pevnější a používá se na části, které jsou více namáhané např. nosníky, podélníky, náběžky apod.
Kromě hmotnosti má také na použití balzy vliv směru řezu, ve kterém byly z kmenu nařezány. Obrázky ukazují pohled na prkénko balzy v řezu.

• A - Balza tangenciální,  - léta ve směru - pro plná křídla u házedel, plné výškovky a směrovky větších modelů, potah trupů a obecně místa, kde je třeba balzu podélně ohýbat. Proto se taky používá pro výrobu vrtulí u malých modelů s gumovým pohonem.  Není vhodná pro výrobu žeber nebo stojin.
• B - Balza šikmo nebo také náhodně řezaná - je vhodná pro všeobecné použití, podélníky a žebra, není vhodná pro odtokovky křídel. Zde použijte raději tangenciální balzu označenou zde jako typ A.
• C - Balza radiální, někdy taky zrcadélková - léta jsou napříč -  pro žebra, nosníky a podélníky, odtokovky křídel, výškovky a směrovky házedel a obecně tam, kde nepotřebujeme, aby se balza ohýbala. Zrcadélka se objevují na ploše prkénka, která byla blíž ke středu stromu.

Tabulka měrné hmotnosti balzy

Jak tabulce rozumnět: 
1) Tabulka se týká prken 107cm dlouhých   10 cm širokých !!!
2) V 1 sloupci je tloušťka prkna
3) Změřím hmotnost prkna
4) V červené části tabulky najdu změřenou hnotnost
5) V horním řádku odečtu měrnou hmotnost
6) Důležité! Tuto měrnou hmotnost zapíšu fixem na jeden z krajů prkna a tuto část prkna spotřebuji až jako úplně poslední!

tloušťka mm	měrná hmotnost balzy v g
	40	50	60	70	80	90	100	110	120
0,8	3,4	4,3	5,1	6,0	6,8	7,7	8,6	9,4	10,3
1	4,3	5,4	6,4	7,5	8,6	9,6	10,7	11,8	12,8
1,5	6,4	8,0	9,6	11,2	12,8	14,4	16,1	17,7	19,3
2	8,6	10,7	12,8	15,0	17,1	19,3	21,4	23,5	25,7
2,5	10,7	13,4	16,1	18,7	21,4	24,1	26,8	29,4	32,1
3	12,8	16,1	19,3	22,5	25,7	28,9	32,1	35,3	38,5
4	17,1	21,4	25,7	30,0	34,2	38,5	42,8	47,1	51,4
5	21,4	26,8	32,1	37,5	42,8	48,2	53,5	58,9	64,2
6	25,7	32,1	38,5	44,9	51,4	57,8	64,2	70,6	77,0
7	30,0	37,5	44,9	52,4	59,9	67,4	74,9	82,4	89,9
8	34,2	42,8	51,4	59,9	68,5	77,0	85,6	94,2	102,7
9	38,5	48,2	57,8	67,4	77,0	86,7	96,3	105,9	115,6
10	42,8	53,5	64,2	74,9	85,6	96,3	107,0	117,7	128,4
15	64,2	80,3	96,3	112,4	128,4	144,5	160,5	176,6	192,6
20	85,6	107,0	128,4	149,8	171,2	192,6	214,0	235,4	256,8

 pokračování tabulky

tloušťka mm	měrná hmotnost balzy v g
	130	140	150	160	170	180	190	200	210
0,8	11,1	12,0	12,8	13,7	14,6	15,4	16,3	17,1	18,0
1	13,9	15,0	16,0	17,1	18,2	19,3	20,3	21,4	22,5
1,5	20,9	22,5	24,1	25,7	27,3	28,9	30,5	32,1	33,7
2	27,8	30,0	32,1	34,2	36,4	38,5	40,7	42,8	44,9
2,5	34,8	37,5	40,1	42,8	45,5	48,6	50,8	53,5	56,2
3	41,7	45,0	48,2	51,4	54,6	57,8	61,0	64,2	67,41
4	55,6	59,9	64,2	68,5	72,8	77,0	81,3	85,6	90,0
5	69,6	74,9	80,3	85,6	91,0	96,3	101,7	107	112,4
6	83,5	89,9	96,3	102,7	109,1	115,6	122,0	128,4	134,8
7	97,4	104,9	112,4	119,8	127,3	134,8	142,3	149,8	157,3
8	111,3	119,8	128,4	137,0	145,5	154,1	162,6	171,2	179,8
9	125,2	134,8	144,5	154,0	163,7	173,3	183,0	192,6	202,2
10	139,1	149,8	160,5	171,2	181,9	192,6	203,3	214,0	224,7
15	208,7	224,7	240,8	256,8	272,9	288,9	305,0	321,0	337,1
20	278,2	299,6	321,0	342,4	363,8	385,2	406,6	428,0	449,0

20.3.2004

Dodatek 16.4.2022 - příspěvek sharkmouth na webu RC Mania

Dovolte mi jedno drobné upozornění na zmatek ve značení řezu prkének u nás a ve světě. Začal to kdysi Modelář, převzato ve zde uvedeném odkazu na letecké modely, v odkazu na stránky zdejšího člena je to, s prominutím, taky blbě. Vysvětleno bylo kdysi třeba ve VL, číslo už nevím.

Problém vzniká mylnou domněnkou, že balsa vytváří letokruhy. Nevytváří, ač jsou kresleny...
https://specializedbalsa.com/balsa_grai ... cation.php
http://www.dave-cushman.net/aircraft/ba ... ction.html
https://www.go-cl.se/balsa.html

Doporučovat na pokojáky balsu o hmotnosti 40-60(  ) je rovněž poněkud nešťastné. Pokud snad pokračovatel vlákna chce pokojáky, oříšky a minimakety stavět, pak rovněž Volný let, tam bylo o výběru balsy napsáno dost, a to od Mistrů v oboru. Něco je i zde: http://www.minimakety.cz/howto/2008/Tho ... /index.php