Tornado - v elektroverzi

Kategorie:	RC EPP elektro samokřídlo
Rozpětí:	1180mm
Délka:	560mm
Pohon:	1) Speed 400/7,2V převod MPJet 3:1, regulátor JETI JES 350, vrtule Graupner 10×6, 9 x NiMH GP1000 2) MPJet AC 28/10-13 - MPJ 20200, regulátor JETI HACKER 18-3P 9 x NiMH GP1000 nebo 9 x NiMH KAN1050 a vrtule GWS 10×4,7, odběr okolo 17A
Řízené funkce:	elevony
Hmotnost:	865g.

Hodnocení:
Vzhledem k tomu, že nemám v okolí ten správný svah, tak jsem se pokusil model Tornádo předělat na elektropohon. Jak je vidět na fotografiích byl model původně potažen Oracoverem. Protože neměl nosník (byl zpevněn pouze izolepou se skelnými vlákny), tak se stalo, že po prudkém přitažení došlo k tak silnému prohnutí křídel, že model havaroval. Vzhledem k použitému materiálu (EPP) byla oprava více preventivní než nutná. Akumulátory spolu s motorem přece jen něco váži a proto byl zespodu vlepen nastojato nosník 2×15mm z jasanu. Ten také zajišťuje mírné záporné vzepětí, které odstranilo podélné houpání modelu za letu. Nyní je model potažen barevnou izolepou.
Aby nedrhl pastorek o vnitřní stranu většího ozubeného kola převodovky, která není pro tlačné uspořádání navržená, bylo potřeba lepidlem Loctite (zelené) nalepit na unášeč vrtule ocelovou podložku (pro vymezení axiální vůle jsou k sobě slepené 2 ks podložek). Podložka tak funguje jako kluzné ložisko a velké ozubené kolo převodovky nedře o pastorek.
Původně jsem chtěl použít vrtuli slow APC 10 x 4,7, ale ta byla na uvedený pohon příliš lehká. Takže nakonec jsem použil vrtuli Graupner 10×6. Letí to vzhledem k hmotnosti i zvolenému stoupání vrtule dosti rychle, ale výkonu to nazbyt určitě nemá. Například o několika přemetech za sebou nebo kolmém stoupání si můžu jen nechat zdát. Chtělo by to AC motor, ale pro tento pohon už akumulátory NiMH GP1000 nestačí.
Když jsem řešil problém dostatečně pevného upevnění motoru pomohl mi Hanzi Píbl a dal mi tip na použití tzv. hřebíků 3M Dual Lock. Nakonec se toto spojení ukázalo jako příliš volné, protože při nepovedeném přistání motor odletí a oddělí se spolu s regulátorem od modelu a vytrhne kabel z přijímače. Viz poslední fotka. Takže dnes už je motor ke křídlu připevněn napevno a vrtuli se za celou dobu nic nestalo. Uchycení motoru pomocí DualLock ale bezpečně funguje u Petrova samokřídla.
Při seřizování modelu jsem byl opět (pokolikáté už) donucen přečíst si manuál pro Hitec Flash 5. Potřeboval jsem omezit výchylky pro výškovku a změna se projevovala pouze na jednom elevonu. Až na diskuzi MojeHobby jsem byl upozorněn na to, že změna výchylky se netýká funkce výškovky, ale pouze jen konkrétního serva připojeného na kanál výškovky. I při zapnutém Elevon mixu tak změna výchylky výškovky má vliv pouze na změnu výchylky serva, které je připojené na kanál výškovky a tedy ve výsledku pouze na jeden z elevonů. Nyní je model řízen vysílačem Royal Evo 9 a problém už neexistuje.
Při záletu jsem si dále ověřil, že je opravdu nutné mít v klidové poloze elevony nadzvednuty zhruba o 5-8 mm oproti spodní hraně profilu a že samokřídlo je velmi citlivé na dodržení těžiště v rozmezí 203-209 mm od špice. Raději použít přední doporučenou polohu. Při poloze těžiště mezi středem a koncem doporučené polohy se stává poněkud jankovitým a vhodným spíše pro zkušené piloty.
Shrnuto - je to velmi obratný a poměrně rychlý model bez záludností, který je ale potřeba stále řídit. Když k tomu připočtu nulové škody po ráně, tak model hodnotím kladně. Nevýhodou je pouze to, že vzhledem k poměrně vysoké hmotnosti a slabému motoru je obtížné model odstartovat při bezvětří. Musí se startovat proti větru. Sám umím model bezpečně hodit až při větru kolem 5m/s. Jinak mi ho musí házet někdo jiný a prvních pár sekund po startu je vždy vzhledem k použitému pohonu kritických.
Po výměně pohonu za silnější se start trošku zjednodušil, ale ani výkonnější motor a výrazně nižší hmotnost 666 g potíže se startem. úplně neodstranil Model je přece jen o něco větší a starty nejsou nic příjemného právě kvůli velikosti modelu. Proto jsem narychlo zbastlil jednoduchý gumicuk - 6 m gumy 5×5 mm a 10 m silonu 0,4 mm. Napnu, lehce natáhnu výškovku, model vypustím a až se vypne pouštím motor. A je po problému.
Další fotografie

Detail na pohonnou jednotku. 9 x NiMh je uloženo “naplacato” kvůli aerodynamickému odporu.

Horní strana modelu.

Utržený potah po ne příliš podařeném přistání. Motor přitom vypadl z převodovky, ve které byl pouze nasunut. Teď už je zajištěn izolepou se skleněnými vlákny.

Pohonná jednotka je připevněna suchým zipem DualLock od 3M.

Gumicuk jsem zajišťoval k zemi 250 mm dlouhými hřebíky.Později 0,5 m zašpičatělou kulatinou o průměru 10 mm, nahoře s navařenou maticí. Ta tam byly kvůli tomu aby nevypadlo oko gumicuku a hlavně kvůli tomu, aby bylo možné špici ze země vytáhnout druhou kulatinou.

Postup pro uchycení akumulátorů:

• vypálit díru v EPP tak, aby baterky byly na těsno schované - ale ne skrz!
• na baterky nalepit “suchý zip” Dual Lock a to obě strany zaseknuté do sebe, na volné straně nechat na samolepce ochrannou fólii
• vypálit ještě v EPP prostor, který zabere Dual Lock
• baterku i s Dual Lock dát do mikroténového pytlíku
• vypálený prostor pro baterky potřít dole i po stranách lepidlem Purex a navlhčit rozprašovačem vodou
• zasunout do otvoru baterky v mikrotenu a zatížit je
• po vytvrzení vytáhnout baterky, sundat ochrannou folii z Dual Lock a baterky zatlačit do díry. Dual Lock se přilepí do vytvořené prohlubně a baterky jsou zasunuté do prostoru natěsno a Dual Lock je dostatečně drží.