2 x tip pro převodovky

1. U modelu SparkInSon je použita převodovka z Minitornáda s převodovým poměrem 3:1, která má dost nešťastně řešenou hřídel. Pro MT snad vyhovovala, ale pro éra s tažnou vrtulí a bez podvozku moc ne. Jednak se s ní nedá použít standardní sklopná vrtule a především proto, že při použití pevné vrtule (200/150) skoro každé přistání končí ohnutím hřídelky, která v mém případě nakonec praskla. Řešením je nechat si vysoustružit novou hřídelku tak, že část počínaje ozubeným kolem až po konec s pojistným šroubkem je stejná a část před ozubeným kolem má jiný tvar. Má průměr 5 mm a délku 10 mm. Ozubené kole je naraženo zezadu až k hraně mezi průměry 5 a 4 mm. Průměr přední části jsem volil podle kleštiny, kterou používám - tedy 5 mm. Cena 20 Kč, za kterou mi ji místní soustružník vyrobil, je snad přijatelná. Za dobu co mám tuto úpravu provedenou, nemám s převodovkou žádný problém.
2. Další tip je pro převodovku Formplast, kterou používám u modelu SlowFun. Tyto převodovky nemají vymezenou vůli mezi kuželem unašeše a ozubeným kolem. Pokud se “povede” přistání na čumák, tak dojde k zaražení hřídelky do ozubeného kola a dál pak zaražení vroubkování pod ozubeným kolem až do ložiska. Vrtulí pak nejde pohnout a hřídelka se musí násilím vyrazit zpět. Po několika takovýchto “přistáních” se přední část kluzného ložiska převodovky poměrně značně poškodí. Mimo to mi po několika takovýchto nárazech prasklo i velké 58 zubové kolo. Řešení problému je jednoduché - mezi kužel unašeče vrtule a ozubené kolo vejdou právě 2 ks podložek ø 4 tl. 1 mm a tím se vymezí vůle mezi mezi kuželem unašeče vrtule a ozubeným kolem. Při čelním nárazu na hřídelku pak nemůže dojít k jejímu zaražení. Takto nastavená minimální vůle to nedovolí.