Změna časování motoru

Na JETI mítingu v Hranicích se mi shodou okolností podařilo sednout si zrovna vedle týmu Potenský a jmenovitě zakladatel firmy byl sdílný a prozradil mi důležitou informaci. Čím to je, že jeho modely na 280 a 300 vždy s dvěma články Li-Ion létají a to tak, že docela svižně?

Když se to umí, tak je to jednoduché - stačí změnit časování motoru a to tak, že zadním víkem pootočím o cca 30° proti směru otáčení. K tomu dodám vlastní zkušenost - pokud už motor předtím běhal, je potřeba ho znovu zaběhnout. Jinak jiskří. Důvod je zřejmý, zadní čelo se asi nepodaří usadit do přesně stejné polohy a kartáčky jsou zákonitě v jiné poleze než dříve.

Testováním na motoru řady 280 jsem si ověřil přesnější pravidlo pro nastavení správné změny, které mi sdělil Ladislav Křivský, kterého to zase naučil známý tvůrce motorů pan Audrlický a to, že nejlepšího poměru výkon/životnost motoru se dosáhne tak, že pootáčením zadního čela motoru ve směru otáčení motoru najdu bod, kdy má motor při chodu naprázdno nejnižší odběr a pak pootáčím proti směru otáčení motoru a naleznu bod, kde je odběr motoru o cca 25% vyšší. V tomto bodě se slyšitelně zvýší otáčky motoru a nadále se už příliš nezvyšuji, pouze se zvedá odebíraný proud. K tomu není v podstatě potřeba otáčkoměr. Je to dobře slyšitelné pouhým uchem. Tyto testy je doporučeno provádět při napájecím napětí 5V pro 6V motory.

Podle zkušenosti, které jsem získal u jednoho motoru řady 280 a jednoho motoru řady 300 (což určitě není dostatečný počet pro zevšeobecnění) mohu konstatovat, že se tento bod nachází právě okolo 30° proti směru otáčení motoru. Empirické pravidlo 30° bylo pravděpodobně stanoveno podle stejného pravidla, které používá ladak, ale zjednodušeno pro seriové použití. Pokud jste vybavení alespoň jednoduchým ampérmetrem, tak pro nastavení jednoho motoru ve vlastní dílně doporučuji použít postup ladak.

Jak to tedy u 280 provést? Motor má plastové zadní víko, které je přichyceno dvěma prolisy do pláště motoru. Je tedy třeba obě tyto promáčknutí s citem odehnout a pak do prohlubní v zadním víku zasadit úzké kleště a opět s citem zkusit zadním víkem trochu pootočit. Pokud to nejde, tak ještě trochu více uvolnit promáčknutí. Před otáčením je dobré si poznačit původní nastavení. Vlastní změnu časování je možné nastavit empiricky podle návodu pana Potenského nebo lépe podle návodu ladak. Upozorňuji na to, že je skutečně vhodné tuto činnost provádět s citem a nedopustit aby zadní čelo vyskočilo z plechovky!!!

SlowFun s motorem Speed 300, který předtím stoupal pod úhlem okolo 10-15°, najednou bez problémů stoupal pod úhlem okolo 45°!!! Paráda! Až tak velká, že jsem kvůli tomu se SlowFunem nakonec bouchnul o zem. Důvod? Byl jsem nedočkavý to vyzkoušet a tak jsem si nevšiml, že je osa motoru mírně nakloněna směrem vzhůru. Model pak po přidání plynu prudce stoupal a než jsem si uvědomil, že něco není v pořádku už jsem byl dole. :-(

SparkInSon s motorem řady 280 v podstatě stoupal pouze proti větru nebo při slabé termice. S upraveným motorem stoupá tak, jak dříve SlowFun. Jak je to se změnou odběru proudu? Před úpravou u 280 2,3A, po úpravě 2,5A při akumulátorech právě vyjmutých z nabíječky. Pohonná jednotka má navíc lepší, čistější zvuk a je cítit, že motor jde lépe.

To už za pokus stálo, ne? Jediné z čeho jsem měl trochu obavy bylo, jak dlouho se po změně časování oba motory vydrží. Ne proto, že by se zvýšil odběr proudu, ale proto, že oba motory už mají něco naběháno a nevím co s nimi změna usazení uhlíků udělá.

Jak to dopadlo?

Zkoušel jsem ještě u SparkInSona experimentovat s vrtulí. Mám sklopky 200/150 a 230/120. Předpokládal jsem, že když se jedná o pomalolet, tak pokud se mi 230/120 podaří vlivem lepšího chodu motoru více roztočit, tak by mohla fungovat lépe 200/150. Má menší stoupání a tak by měla být vhodnější pro menší rychlost letu. Není to pravda. Model s ní už teď sice stoupá (před úpravou motoru tato vrtule model neutáhla ani v přímém letu a model postupně klesal), ale stoupá podstatně méně jak s vrtulí 200/150. Dál jsem ještě zkusil využít to, že mám trámec (unašeč) s původní roztečí čepů 50 mm. Já jsem do něj ještě vyvrtal další otvory pro rozteč 40 mm. To proto, aby vrtule měla ve výsledku požadovaných 200 mm. Listy jsem namontoval postupně v obou roztečích a dostal jsem tak vrtuli 200/150 a 210/150. Ukázalo se, že kluci s Telinku, co vymysleli Minitornádo, věděli, proč použít právě 200/150. Stoupá to s ní lépe a dostatečně pro tento typ modelu. Experimenty proto skončily. Dál zkoušet netřeba.

Škoda, že jsem o časování motoru nevěděl ještě v době, kdy jsem měl MT. Určitě bych neexperimentoval s jeho odlehčením. Na druhou stranu, kdoví, jestli by dneska existoval v mém hangáru SlowFun a SparkInSon.

Dodatek

Původní motor Speed 280 z Minitornáda, který měl už ale poměrně docela naběháno jsem nakonec opakovanými pokusy s otáčením zadního víka zničil. Takže OPATRNĚ !!!