Minitornádo - fenomén roku 2001

Kategorie:	RC samokřídlo pro volný čas
Rozpětí:	930mm
Délka:	540mm
Pohon:	Speed 280 postupně s 7xNiCd SANYO N600, 2xLi-Ion 1250mAh, 2xLi-Ion 1400mAh, regulátor JETI JES 050
Řízené funkce:	elevony, motor
Hmotnost:	250g drak bez akumulátorů (původně 220g - zvýšení hmotnosti je způsobeno váhou PUREXu, použitého na opravy) + 145g při použití 7xNiCd nebo 65g (1250 mAh) resp. 80g (1400 mAh) při použití 2xLi-Ion

Hodnocení:

Model, který je pro mne asi srdeční záležitostí. Je to model se kterým jsme se já i Petr naučili ovládat RC model. Na tomto modelu jsem si v praxi také vyzkoušel pohon akumulátory Li-Ion. Můžu jen doporučit. Při použití akumulátorů NiCd je sice vyšší stoupavost modelu, ale doba letu do 6 minut. Při použití Li-Ion se stoupavost poněkud snížila, ale doba letu se prodloužila ke hranici 45 minut. Rozdíl ve stoupavosti není vlivem úbytku hmotnosti 80g kritický. Úbytek hmotnosti je způsoben rozdílem mezi hmotností 7 článků NiCd a 2 článků Li-Ion. Změnou vrtule za větší se výkony s Li-Ion zhruba vyrovnají pohonu s NiCd. Mé zkušenosti, získané s použitím Li-Ion, jsou popsány na stránce Něco málo o Lithium-Iontových akumulátorech a Použití Li-Ion v zimě.

V současnosti už model neexistuje. Hmotnost byla díky PUREXU použitému na opravy na hranici 400g. A to už je na motor 280 opravdu moc. Pohonná jednotka z tohoto modelu je teď použita k plné spokojenosti v modelu vlastní konstrukce SparkInSon.

Dále jsou popsány zkušenosti s modelem MiniTornádo včetně příkladu použití akumulátorů LiIon pro pohon.

Detail osazení při použití 7xNiCd. Výsledná hmotnost 365g. Měl jsem 2 sady použitých NiCd vybraných z vyřazených akumulátorů pro přenosné telefony. Přesně podle hesla “Lehce nabyl, lehce pozbyl” jsem o ně přišel i já. O první sadu tím, že se zkratovaly vývody (tehdy jsem ještě nevěděl, že je výhodné mít jeden vývod kolík a druhý zdířku) a o druhou tím, že jsem ji nechal v MiniTornádu zapojenou při vypnutém vypínači regulátoru. Tím, že má regulátor nějaký minimální odběr, byla po týdnu až na nule a už se nevzpamatovala.

Detail osazení při použití 2xLi-Ion. Je to výsledek mé snahy o náhradu zničených NiCd. MiniTornádo už je (jak je dobře vidět) značně pošramoceno pády, které absolvovalo při výuce létání mé maličkosti i syna. Když jsem ho před časem znovu zvážil, tak jsem zjistil, že PUREX je sice báječné lepidlo, ale že z původních 220g, co vážilo MiniTornádo bez zdrojů v začátku, je najednou 250g. Osvědčilo se ale více než dobře a svou úlohu splnilo. Více o tom a pár zkušeností navíc k Li-Ion naleznete v už zmíněných článcích.

Při jednom z prvních letů - vidíte tu křeč (a ty kila navíc taky)? Syn mi zdárně asistuje. Vysoké obilí je kromě materiálu EPP dalším bezpečnostním prvkem. Pokud model nezvládnu, stáhnu plyn a děj se vůle páně. Ono to někam dopadne a dopadne to bez poškození. Pak už jen stačí vyšlapat si novou cestu a model najít. To vyšlapat prosím s rozmyslem.

Takhle nějak to vypadá, když se MiniTornádo hází. Pokud házím sám sobě, tak MT chytím pravou rukou asi v polovině délky křídla za náběžnou hranu, levou rukou dám knipl plynu do horní polohy a odhodím způsobem jak se odhazuje hračka tzv. létající talíř. Na tomto snímku házím synovi a zmíněný způsob hodu lze z něho vytušit. Háže se obdobně jak létající disky aneb frisbee.

Tento snímek je už z doby, kdy si s MiniTornádem skoro tykám. Mimo let na zádech, ten jaksi nefunguje.:-) Když manželka fotila tento snímek, obdivoval jsem její odvahu a důvěru ve mě. Nevím, nevím jestli bych si já takto nechal létat kolem hlavy, popřípadě i těsně nad ní. Mimochodem snímek vznikl v den, kdy jsme si já se synem na louce před lesem hráli s MT a manželka zatím s dcerou sbírala houby. Já nesnáším sběr hub (nevidím na to, pořád tam po mně leze nějaká havěť) a manželka zase zrovna nemusí mé létání. Takto se to spojilo k plné spokojenosti všech. Dvě sady Li-Ion na celou dobu, co byla v lese, bohatě stačily a ještě v nich zbylo dost síly na let pro focení.

Na závěr ještě něco z nabytých zkušeností. Považuji za důležité se zmínit o nutnosti dodržet správnou polohu těžiště. 1/2 cm v posunutí těžiště směrem dozadu může z hodného modelu udělat pro začátečníka až neřiditelný model! U dalšího MT (pokud někdy bude) budu serva i přijímač (a možná tak dopadnou i akumulátory) instalovat shora. Důvod je jednoduchý - při přistáních na břicho poměrně dost trpí páky serv. Odpadne tak pokus s použitím lanovodů jen kvůli tomu, aby alespoň páky na elevonech byly umístěny shora. Oproti stavu na fotografiích, byly ke konci kariéry tohoto jinak úžasného modelu páky serv kryté půlválci vytvořenými podélným rozpůlením plastové trubky o průměru 10ml injekční stříkačky. Umístění akumulátorů shora doporučuji proto, že mi při jednom poněkud více utaženém loopingu za letu vypadly - suché zipy je neudržely a obrácené přemety s tímto typem modelu zase tak obvyklé nejsou.

Výsledek, kdy je vše zhora může vypadat třeba tak, jak představuje velmi hezky zpracovaný model mého přítele Edy Doubravského (nick “ed” ) na diskuzním fóru Modelcentra)