Optima 2

Kategorie:	RC hotliner
Rozpětí:	1570mm
Délka:	875mm
Pohon:	ACn Mega 22/25/3E, vrtule , akumulátory NiCd 1600 mAh 10 x SANYO RC-4/5 SC, vrtule Aeronaut CAM Carbon 12,5 x 7,5, regulátor JES 40-3P (červený)
Řízené funkce:	motor, křidélka, výškovka
Hmotnost:	1345g.

Hodnocení:

Asi před 2 roky jsem koupil na inzerát stavebnici modelu Optima 2. Byla to verze s děleným křídlem. Model ale vzhledem k mému nepříliš vysokému pilotnímu umění jen ležel na skříni a já se na něho chodil jen tak občas dívat. Vždy jsem se jen tak potěšil pohledem jak se výrobci povedla a šla zpátky do krabice.

Až jednou opět probíhala diskuse k Optimě na diskusním fóru Mojehobby a to jsem už neodolal, koupil motor a dal se do stavby. Postup vidíte na přiložených fotografiích. Přitom jsem provedl pouze jednu úpravu a to slepení křídla do jednoho celku. Přece jen jsem dělenému křídlu moc nevěřil.

Servo je zabaleno do izolepy a nachystáno pro zalití Purexem. Purex nám hezky vypěnil.Takto vypadá lože serva po začištění. A takto vložené servo.Rámeček pro servo výškovky. Nachystáno na potahováníChybička se vloudila a vrták sjel. Zde je vidět možný způsob nápravy. Usazení duralovými matičkami pro pevnější uchycení křídla.Model je čerstvě potažen. Nevypadá to špatně.;-)

Model se docela povedl, ale pro jeho zalétání ve mě byla jen malá dušička. Nakonec pomohl parez (nick z diskuze), který se pořídil ve stejné době, kdy jsem se já stavbu pomalu dokončoval, hotliner DION z produkce fy Satria.

Měl pro model prakticky stejné vybavení a podle jeho slov zhruba stejné pilotní zkušenosti. Tedy nic moc. A tak šlo o to porovnat modely mezi sebou a co bylo hlavní pro mě, dodat si odvahu to tam mrsknout. Aleš (parez) už měl se svým modelem pár letů za sebou a tak jsme se domluvili, že se setkáme na letišti v Bohuňovicích. Aleš letěl jako první a když jsem viděl, že to jde zkusil jsem to také. Motor mi model prakticky vyrval z ruky a letěl v podstatě kolmo vzhůru. Bylo při tom potřeba poměrně silně potlačit výškovku a to i přesto, že jsem motor při stavbě i přes doporučení, že má být tzv. v nule potlačil asi o 1°.

Když model začínal mizet z dohledu stáhl jsem plyn a ono to začalo nádherně plachtit. Ale ten svistot byl skutečně úchvatný a asi nikdy na něho nezapomenu. Je to opravdu zážitek poslouchat hotliner jak zpívá. Kromě výškovky už nebylo potřeba moc trimovat. Když tep klesl pod hranici 150/minutu, odvážil jsem se níž a udělal jsem několik průletů ve výšce 10-20 m a pak na přistání. Model byl sice rychlý, ale přistál nedaleko místa, kde jsem stál a to i bez vysunutí vztlakových klapek. No prostě nádhera.

Když po nějaké blíže nespecifikované době tep klesl opět na hodnotu normálu, zkusil jsem další let. Pořád to ale nebylo ono a zároveň model řídit i trimovat popřípadě nastavovat velikost mixu bylo skoro nad mé síly. Naštěstí přišel na letiště kolega z klubu o kterém vím, že létat skutečně umí, a tak jsem ho požádal o vytrimování modelu tak, abych se s ním nemusel prát. Rukou společnou (on řídil a já trimoval) jsme model uvedli do stavu, kdy létal jak má. Tzn. letí tam, kam se pošle. Pak ještě bylo potřeba zvětšit výchylky a posunout akumulátor o 1/2 cm dozadu. Přece jen bylo řízení až moc tupé.

Při dalších letech se už můj tep dostával vždy jen na snesitelnou hranici. Bylo to sice adrenalínové, ale už se to dalo snést. A tak to šlo asi dalších 20 letů.

Pohled shora na potažený model. Spokojenost. Spokojenost autora je vidět i z této fotografie.Detail výškovky. Později se posouvalo uchycení dále dozadu. Detail náhonu křidélka.A letíííí. Vidíte tu křeč pilota? Bohužel, chtělo by to teleobjektiv.A přistání skoro k noze.

Při dalším společném létání se synem jsem mu nabídl, ať si model také vyzkouší. Nabídku přijal a létal docela dobře i když se taky tak lehce třepal vzrušením. Pak chtěl jít na přistání, ale byl trochu dlouhý a tak jsem mu doporučil ať dá ještě jeden okruh. Přitom se dostal trochu výše než bylo vhodné na 3. a 4. zatáčku a tak ještě jednou zakroužil. A přitom se to stalo.

Ztratil rychlost, Optima sklouzla po křídle a bylo to. Výsledek vidíte na následujících fotografiích, které zachycují situaci po odbalení modelu. Model jsem přímo na letišti neměl sílu fotit. Syn byl z toho tak nešťastný, že jsem ho musel utěšovat, že chyba pilotáže není trestný čin. Horší by to bylo, kdyby za letu machroval a přitom model rozbil. To by dostal možná i pár facek. Takto ten, kdo měl skoro slzy v očích utěšoval toho, kdo na tom byl ještě hůře. Ano, i toto je možné.

Přece jen mám ale jeden poznatek - mému naturelu lépe vyhovují modely pomalejší a tak Optima asi nástupce mít hned tak nebude. Ale znáte to, nikdy neříkej nikdy …

Další obrázky jsou bez komentáře. No je to sice smutné podívání, ale život jde dál. Už nezbývá sila na dopsání popisek pod každou fotku. :-(