Lze se sám naučit řídit RC model letadla?

… aneb Desatero, jak se sám naučit řídit RC model letadla.

Krátká odpověď na titulek stránky zní: “Určitě to jde, ale bolí to.”

Dotaz tohoto typu se čas od času objevuje jak v e-mailech, tak i v různých diskuzích. Odpověď na to ale není tak jednoduchá, jak by se mohlo na první pohled zdát. Přesto se o to pokusím. Jsme ve škole a tak budu případnému zájemci o létání pro zajištění školního ducha tykat.

1. Zkus se poptat ve svém okolí po modeláři, který už létá, popřípadě se pokus zjistit, kde je v okolí nějaká plocha, kde modeláři létají a popros někoho, jestli by ti s modelem i létáním nemohl pomoct


2. Pokud to napoprvé nevyjde, opakuj bod 1. Vypadá to jako legrace, ale myslím to skutečně vážně.


3. Pokud nepomůže ani bod 1. ani bod 2. tak se zkus poptat na diskuzi mojehobby jestli někdo nemodelaří v okruhu třeba i 20 km od tvého bydliště. Osobní kontakt se zkušeným modelářem se finančně vyplatí i při větší vzdálenosti. Každé tvrdší setkání modelu s matičkou zemí stojí nějaký ten peníz. A zpočátku bývá četnost tvrdších setkání větší.


4. Pokud nevyšly předchozí 3 kroky, tak můžeme zkusit další postup. Předpokládám, že už máš zakoupený nějaký školní model, vhodný pro začátečníka a RC vysílač. Inspiraci pro výběr vhodného nářadí je možné najít například v obecném článku Jak se naučit ovládat model s co nejmenšími finančními nároky a dále v článku věnovanému konkrétnímu výběru modelu Čím začít . K tomu jen doplňuji, že vhodných modelů i RC souprav je více a dosti často záleží na financích, které lze použít. Uvedené příklady byly napsány zhruba v polovině roku 2004 a popisují podle mého soudu v té době optimální řešení.
   
   
• Stáhni si simulátor FMS, udělej si nebo si nech udělat adapter k vysílačce od nějakého známého, který rozumí elektronice. Pokus se na simulátoru nějakou dobu trénovat a nacvič si postupně tyto obraty:
  
  
  • vzlet
  • let od sebe
  • let k sobě
  • přistání
  • let v oválu
  • let v osmičkách
  • (+) let na zádech
  • (+) akrobatické prvky jako jsou přemet, výkrut a souvratová zatáčka
  
  
  
  Náčrtek letu po oválu a do osmičky


• Až budeš tyto prvky zvládat včetně startu a přistání (to platí pro prvních šest bodů, další dva uvádím pro zvlášť pečlivé), můžeš přikročit k dalšímu kroku. Přitom je třeba ale mít napaměti, že simulátor typu FMS situaci zjednodušuje a na model ve skutečnosti působí vítr, nesouměrnost modelu, cena modelu, kterou máš zafixovanou v podvědomí a mnoho dalších vlivů.
5. připrav si model tak, aby měl těžiště v předepsané poloze a výchylky kormidel také podle doporučených hodnot. U těžiště bývá dosti často doporučeno určité rozmezí, ve kterém by se mělo pohybovat. Pro začátek je potřeba zvolit hodnotu blíže k náběžné hraně křídla. Pokud jsou u modelu uváděny 2 varianty výchylek kormidel, je opět vhodnější pro začátek použít výchylky menší.


6. ověř si, jestli se kormidla pohybují správným směrem.
   
   Nastavení:


• na pravém kniplu je nahoru plný plyn, dolů volnoběh spalovacího motoru nebo zastavení elektromotoru


• na pravém kniplu je vlevo naklonění modelu křidélky doleva a vpravo naklonění modelu doprava. Úmyslně píšu naklonění, protože u modelu s křidélky se zatáčí tak, že se model křidélky nejdříve nakloní a pak se přitažením výškovky uvede do zatáčky. Školní hornoplošníky ale vlivem působení aerodynamických sil na model mají snahu zatočit už jen po naklonění modelu křidélky. Proto je potřeba výškovku lehce přitahovat až když se modelu do zatáčení nechce. Jde o to, netahat za výškovku více, než je potřeba.
  
  V praxi to vypadá tak, že při vychýlení kniplu křidélek vpravo jde pravé křidélko nahoru a levé dolů a při vychýlení kniplu vlevo jdou křidélka opačně. Přitom se většinou doporučuje, aby křidélko, které je vyklopené nahoru mělo o něco větší výchylku něž křidélko na druhé půlce křídla, které je vyklopené dolů. Tomuto nastavení se říká diferenciace křidélek


• na levém kniplu nahoru je výškovka vychýlena dolů. Tomuto se říká potlačení (výškovky). Dolů je výškovka vychýlena nahoru a tomuto se říká natažení. Výškovkou je přitom myšlena pohyblivá část vodorovné ocasní plochy


• na levém kniplu vlevo se směrovka vychýlí vlevo a naopak. Všechny výchylky kormidel jsou popisovány tak, jako by pilot stál za letadlem. Směrovkou je pohyblivá část svislé ocasní plochy


• pokud máš model ovládaný směrovkou a výškovkou, tak se doporučuje mít směrovku na pravém kniplu místo křidélek. Platí, že pravá ruka řídí směr a levá výšku.
  
  Neboj se si s modelem v ruce pohrát. Chyť model do jedné ruky a dívej se na něho zezadu jakoby ve směru letu a přitáhni výškovku (tzn. knipl na vysílači k sobě). Výškovka by se měla pohnout nahoru. Teď si představ, že proti tobě fouká vzduch a představ si, co ten vzduch s modelem při přitažené výškovce udělá. Srazí ocas modelu dolů a model poletí vzhůru. Vyzkoušej i vychýlení výškovky dolů.Stejně tak vyzkoušej směrovku. Pohni kniplem směrovky vpravo a pohyblivá část směrovky se také pohne vpravo. Co udělá foukající vzduch? Tlačí ocas modelu vlevo a model tak zatáčí doprava. Vyzkoušej i vychýlení směrovky vlevo.U křidélek pohni kniplem vpravo a podívej se jak se křidélka pohnou. Opět si představ, že proti tobě fouká vzduch a co ten foukající vzduch s modelem udělá. Když bude pravé křidélko vychýleno nahoru a levé dolů, proudící vzduch srazí pravé křídlo dolů (levé tlačí nahoru) a model se nahne (roztočí) podle podélné osy doprava. Stejně tak ověř vychýlení modelu na opačnou stranu.
  
7. na vysílačce (pokud to umí) nastav


• dvojí výchylky (D/R) pro křidélka a výškovku, popřípadě pro výškovku a směrovku v hodnotách zhruba kolem 60% doporučených a nacvič si na rádiu přehmátnutí z kniplu na přepínač, který D/R ovládá.


• nastav pro křidélka a výškovku exponenciály v hodnotách cca -60%. Důležité je to mínus, které způsobí, že výchylky kormidel kolem neutrálu kniplu nebudou tak citlivé. Vysvětlím to na přehnaném příkladu. Při expu -60% by to mohlo vypadat tak, že pohyb vrcholu kniplu z neutrální polohy uprostřed o 5 mm vyvolá pohyb kormidla o cca 2 mm. Pohyb kniplu od maximálního vychýlení 5 mm směrem k neutrálu vyvolá pohyb kormidla o 10 mm.


8. a můžeme jít na letiště. Přitom za letiště není možné považovat úzkou cestu nebo hřiště, kolem kterého rostou stromy. Doporučuji plochu bez stromů v kruhu cca 200 m kde ve středu kruhu stojí pilot. Někdy se doporučuje učit se létat na mírném svahu. To má ale své nepříjemné důsledky:
   
   
   
   • ne vždy fouká vítr proti svahu, jak by bylo potřeba pro start modelu
   
   
   • po odstartování modelu ze svahu dolů se model opticky rychleji vzdaluje, což není pro první let určitě moc příjemné zjištění
   
   
   • pokud při startu fouká vítr proti svahu, což je žádoucí, tak se během letu docela jistě jeho směr nezmění o 180° tak, aby foukal po svahu a bylo možné s modelem přistát proti větru. Je totiž potřeba si uvědomit ten fakt, že model se nepohybuje proti zemi, ale vždy proti okolnímu vzduchu, tzn. že např. model letící rychlostí 10 m/s proti větru o rychlosti 10 m/s proti zemi ( RC pilotu) vypadá jako by stál na místě, ale ve skutečnosti se pohybuje rychlostí 10 m/s! A když model poletí po větru o 10 m/s s vlastní rychlostí také 10 m/s, bude se proti zemi pohybovat rychlostí 20 m/s!
     
     

   Před letem je potřeba zkontrolovat:

• zda jsem na letišti sám, popřípadě s pomocníkem. Létat za přítomnosti psa, dětí nebo milenky není vhodné. Vše rozptyluje.
  
• zda je zapnutý vysílač i přijímač, přitom mlčky předpokládám, že akumulátory jsou nabité a elektroinstalace v modelu je v pořádku
  
• ověřit si, je-li vytažená anténa na vysílači a anténa přijímače visící za modelem a nemůže přijít do styku s vrtulí nebo se nemůže zasunout do mezery některého kormidla, která vznikne při jeho vychýlení.
  
• zkusit zda jsou výchylky kormidel v souladu s bodem 6 tohoto návodu
  
• D/R nastav na menší výchylky, připrav se ale na to, že kdyby výchylky po odstartování nestačily a model by nestoupal nebo při plném natažení výškovky dokonce klesal, je potřeba D/R přepnou na větší výchylky
  
• pokud mám sebou pomocníka, ukážu mu jak se pracuje s trimy vysílače, zejména kde je nahoru, kde dolů a kde vpravo a vlevo. Neuškodí také když bude vědět, kde je přepínač D/R. Dále uváděný pojem trimovat znamená dorovnat výchylky kormidel modelu tak, aby letěl rovně při kniplech v neutrálu.
  
• pokud máš pomocníka nechej ho, ať model hodí s plným plynem proti větru. Přitom ale platí, že model nesmí hodit příliš šikmo nahoru, ale buď “vodorovně” nebo jen mírně vzhůru a vždy bez náklonu.
  
• pokud pomocníka nemáš, vezmi model do pravé ruky (jsi-li pravák) levou rukou dočasně přechytni na knipl plynu, přidej plný plyn a model hoď proti větru bez náklonu a s mírným stoupáním nebo rovně. Levou rukou ještě před odhozením přechytni na knipl výškovky.
  
• model odstartuje a nech ho pár sekund letět ve směru odhození a příliš netahej za výškovku (nenuť model příliš stoupat) aby model mohl nabrat rychlost. Teprve až model bude od tebe cca 20-50 m mírně natahuj výškovku a nech model vyletět do výšky kolem 50-100 m. Určení výšky i vzdálenosti záleží na velikosti a rychlosti modelu. Předpokládám, že se jedná o školní model a tak by rychlost neměla být příliš vysoká. Takže hlavním kritériem je viditelnost modelu
  
• když model nabere dostatečnou výšku nebo když se začne vzdalovat za hranici zhruba 100 m (opět záleží na velikosti modelu), začni lehce ťukat na jednu stranu do kniplu, kterým řídíš směr. To ťukání ber obrazně. Jedná se spíše o to, nedržet knipl křečovitě, ale vždy ho jen lehce vychýlit a pustit zpátky. Model se začne otáčet a otáčíš ho do té doby dokud neletí proti tobě. Když ale model letí proti tobě je potřeba si vzpomenout na nácvik ze simulátoru a to, že máš najednou obrácené výchylky pro řízení směru. Přitom není ze začátku od věci model “řídit” tak, že ho mimo zatáčky v postatě neřídíš, ale pouze vyrovnáváš jeho náklon do neutrálu. Nech ho ze začátku letět pouze přibližně ve směru, který chceš ty. Teprve postupně až přijdeš na to jak řídit, zkus směr letu zpřesnit.
  
• u modelu řízeného křidélky je potřeba po naklonění modelu také lehce natáhnout výškovku - viz výše
  
• když klesne tep pod kritickou hranici a uklidníš se, tak je vhodné model vytrimovat tak, aby letěl rovně a s motorem na plný plyn mírně stoupal a bez plynu mírně klesal. K tomu je dobré využít pomocníka. To vše v dostatečné výšce. Pokud máš pomocníka, tak je dobré model trimovat hned, jak se dostane do bezpečné výšky a je ve vzdálenosti, kdy je na model dobře vidět.
  
• když už model létá rovně, tak dokud je v nádrži palivo nebo dokud ještě nejsou akumulátory u elektropohonu v polovině kapacity (zjistí se to sledováním času a na vysílačích k tomu slouží zabudované stopky), tak je vhodné přejít od letu od sebe a k sobě k letu po oválu. Přitom už pomalu snižovat výšku letu a postupně si zvykat na to, že by model mohl přistát.
  
• před přistáním je potřeba naletět s modelem do vzdálenosti na kterou je ještě dobře vidět, otočit model pomalu k sobě a ubrat plyn na zhruba polovinu (záleží to na typu modelu). Model začne sám klesat a ty mu jen lehce pomáháš dolů mírným potlačením výškovky. Když je model zhruba v polovině původní vzdálenosti, stáhni plyn na nulu a nech model postupně snižovat výšku. Přitom nezačni kvedlat výškovkou nahoru a dolů, pouze pokračuj v započatém díle. Model postupně vytratí rychlost a sám přistane. není přitom vůbec důležité, jestli přistane 50 m před tebou nebo 50 m za tebou. Důležité při prvních letech je, že model přistane bez poškození. Důležité není jak daleko od tebe. Pokud bys začal výškovkou příliš do přistání zasahovat, tak model začne poskakovat ve vlnách nahoru a dolů a výsledkem může být docela tvrdé připlácnutí modelu k zemi po ztrátě rychlosti nebo v horším případě i sklouznutí modelu k zemi a více nebo méně poškozený model.
  


9. Pokud jsi přistál a model to přežil vydýchaj se sedni si, pobav se o letu s pomocníkem a prober si v paměti, co se po dobu letu dělo.


10. Až se uklidníš a model to přežil, nachystej se na další let. Tentokrát už můžeš začít od bodu 8.

Pokud se někomu zdá tento postup nesmyslně náročný, tak vězte, že je to spíše základ a ve skutečnosti to může být o krapet náročnější. Uvedené poznámky jsou psané na základě vlastní zkušenosti, protože já jsem začínal taky bez instruktora a kromě toho v době, kdy modely z EPP ještě na trhu nebyly a v době, kdy jsem nevěděl o existenci simulátoru FMS. V současné době je situace díky školním modelům z EPP a velké nabídky elektromotorů a akumulátorů podstatně jednodušší. Ale i přes tento fakt si myslím, že pokud bude nováček začínat úplně sám a bez pomoci, tak zde uvedené poznatky mu určitě nebudou na škodu.

Proto doufám, že toto desatero berete jako snahu pomoct a ne jako snahu odradit. Modelařina a letecká zvlášť za to určitě stojí.

20.11.2004