Piper J-3 Cub podle plánu RCRevue č. 103

Po době EPP zase přišla potřeba postavit něco z klasickým modelářských materiálů. I když je Piper okoukaný, tak mi se líbí a tak jsem se svým modelem dalším z řady.Vybral jsem si vzhledem ke svým možnostem přepravy model dvoumetrový a samozřejmě, že s elektropohonem.

Technické data:
Rozpětí 2144 mm
Délka 1322 mm
Hmotnost dle výkresu 2900 g, ve skutečnosti ...
Pohon: ... (patrně některý z řady 4130/8, vrtule 15x7 a 6článek LiPol 5000mAh)

Obsah sady výřezů pro model. Chybí zde jedna bočnice z topolové překližky, která už byla v době focení zalepena v bočnici. Všechny díly jsou nasáčkovány podle jednotlivých výkresů.

Sada je od Jindřicha Krále, obsahuje frézované díly z balzy, letecké a topolové překližky a duralu. Včetně duralového podvozku byla cena sady v době koupě 3.900,- + poštovné. Já mám sadu bez duralových dílů na podvozek, tedy o něco levnější. 
Zpracování výřezů je čisté a také tvarová přesnost je po přiložení k plánu na velmi dobré úrovni. Kvalita použitých materiálů je také velmi dobrá. Občas bylo potřeba použít jehlový pilník pro dorovnání malých zářezů, takže úplné lego to není, ale když si představím, že bych to měl řezat na lupénkové pilce, tak těmto drobným nepřesnostem odpouštím a při překreslování do souřadnic z tištěného výkresu se ale asi těmto drobným úpravám vyhnout nejde.

Nedá mi to ale nesrovnat cenu takovéto sady s cenou stavebnice se stejným rozpětím SIG 1/5 PIPER J-3 CUB 2146mm  (4790Kč) nebo stavebnice s malinko větším modelem PIPER J-3 CUB 2310mm CMP062 (5690Kč). V konečném výsledku jejich ceny oproti ceně modelu stavěného z koupené sady nejsou příliš odlišné.  To platí především proto, že obě stavebnice obsahují díly na kompletní model, kdežto sada obsahuje díly tvarově náročné na výrobu. Ostatní je třeba dokoupit. A toho, co se dokupuje, není až tak málo.

Tím chci říct jen to, že i když se ceny rozsypových stavebnic zdají na první pohled vysoké (proč to je tak drahé, když tam je jen pár špejlí a není to postavené), tak na druhý pohled tomu už tak není. Píšu to s vědomím toho, že jsem si to ještě nedávno také sám myslel. Když sečtu cenu dodané sady s dalším materiálem, který ve stavebnicích je a který jsem ještě musel dokoupit, jsem na ceně stejné, ne-li vyšší. To není výtka, to je fakt. Jednoznačnou výhodou dodané sady je to, že je frézovaná z kvalitních materiálů, což se o rozsypových stavebnicích (podle dotazů na diskuzních fórech), někdy s čistým svědomím vždy říct nedá. Další výhodou je to, že takováto domácí stavba je zábavnější o vymýšlení chybějících detailů.

Nyní blíže ke stavbě.

Trup modelu

První slepená bočnice. Druhá bočnice se lepí po překrytí fólií na této první tak, aby byly ve výsledku souměrné. Vše lepeno disperzním lepidlem Ponal express.

Lepení přepážek epoxidovým 30minutovým lepidlem. Takto vypadá recyklace akumulátorů v praxi. :-) Mohu jen doporučit. Jednak to celé zatíží a za druhé mají kolmé stěny a za třetí se na ně nechytá epoxid.

Lepení obou polovin k sobě. Akumulátory opět skvěle posloužily. 

Zde mě dostal jeden zářez, který jsem zapomněl při přípravě před lepením pilníkem prohloubit a tak se řezalo žiletkovou pilkou do už naneseného epoxidu. Brr, to já nerad.

A je zažbrdlíkováno.

 

Vlepíme přepážky T9 a T10. Realizace této krátké věty mi trvala při prvním sestavení docela dlouho.  I přes pečlivé sestavení a zafixování, nebylo ohnutí obou bočnic po vytvrzení lepidla stejné a bylo vychýlené mimo osu.

 Pokus o záchranu v předchozím odstavci popsaného problému po předchozím odfrézování epoxidu ze spojů.  Náprava chybného zakřiveni trvala ještě déle, jak samotné lepení. Raději nevzpomínat ...

Poznámka pro případné stavitele. V tomto místě jsem konstruktéra neměl vůbec rád. Díra v levé topolové bočnici určená pro vkládání akumulátoru není v této fázi stavby zrovna nejlepší nápad. Přesněji, je to velice špatný nápad a to, čeho jsem se bál, se skutečně stalo.
Vzhledem k tomu, že tam ten materiál chybí, tak se každá bočnice i přes vyztužení smrkem 5x3 mm prohýbá jinak. Nastavit stejné zakřivení na výřezem zeslabené levé bočnicí a také na plné pravé bočnici je velmi obtížné až nemožné. Ohýbá se to úplně jinak a jen zafixování bylo časově náročné. Furt to někam uhýbalo. :-(
A výsledek po vytvrzení lepidla? Špatný, předek trupu je mimo osu modelu.
Takže doporučení pro případné stavitele - za lepší řešení bych považoval mít obě bočnice bez děr a potřebnou díru vyříznout až po úplném slepení trupu. Bude možná obtížnější po slepení tu díru přesně vyříznout (pokud tam je vůbec třeba) než si ji nechat předem vyfrézovat, ale sestavením strávíte určitě méně času. A předek trupu bude hned napoprvé rovný.

Po delší přestávce "zaviněné" tím, že jsem si pořídil zrcadlovku a začal jsem věnovat volný čas focení, opět pokračování stavby. Už to vypadá jak trup modelu.

Hrubě vybroušená kapota  motoru před přilepením na první trupovou přepážku. Poměrně netradičně řešené uchycení motoru, které je současně kapotou. Snad to bude fungovat.

Trup je skoro hotov. Chybí jen jen obrousit, doplnit podvozek a potáhnout.

Ocasní plochy

Než vytvrdilo epoxidové lepidlo při lepení trupu, byl čas na sestavení stevenu kýlovky.

 

Při dalším lepení epoxidem byl čas nalepit na dřevotřískovou desku fotokopie oblouků a vyříznout pro ně šablony.

Laminované oblouky jsou k šabloně drženy gumičkami nataženými přes hřebíky. Hrana šablony je oblepena izolepou. Aby izolepa na dřevotřísce držela, byl použit oblíbený fígl z EPP modelů. Hrana šablony byla potřena v tenké vrstvě chemoprénem a izolepa byla nalepená až po jeho zaschnutí.

Ocasní plochy po sestavení. Výškovka má větší rozpětí něž synovy dvacetinky. Napoprvé to je docela zvláštní pocit to vidět.

Křídla

Rozestavěné křídlo před nalepením položeber do torzní skříně a horního potahu.

Prakticky dokončené pravé křídlo. Chybí tuhý potah mezi prvním a druhým žebrem, který přijde doplnit až po sestavení modelu.

Vzpomínka na studentské léta, kdy se technické výkresy kopírovaly okenní afinitou. Zde proto, že plán obsahuje pouze výkres pravého křídla a tak výkres pro levé křídlo je potřeba zrcadlit. Pro neznalé afinita v praxi znamená položit výkres na sklo, na něj další papír (zde jen pro zajištění zrcadlově opačného výkresu otočený z druhé strany), zespodu prosvítit lampou, vše zajistit proti posunutí a kreslit.

Pouzdra pro spojku křídel

Pouzdra jsou laminované za použití Epoxidové pryskyřice L 285 ze 110 g tkaniny na trubku, která byla naseparovaná bezbarvým krémem na boty. Na trubku byly namotané 3 závity tkaniny předem prosycené molitanovým válečkem na igelitu tak, aby nikde nebyla "kaluž" epoxidu.
Doporučované obalení trubky potravinářskou folií, která by měla sloužit jako dilatační i separační vrstva, jsem nepoužil. Důvodem byla obava, jak po vytvrzení z tak úzké trubky tu fólii dostanu ven. Folie je tenká a mohla by se trhat..

Po stažení vytvrzených pouzder z trubky byly pouzdra dost těsné a tak jsem do bukové kulatiny udělal podélný zářez, do něho zasunul smirkový papír a ten obtočil kolem kulatiny a ve vrtačce jsem pak vyčistil a mírně přibrousil vnitřek pouzder tak, aby šly na trubku lehce nasouvat.